Materiály a technologie

Jakou si vybrat izolaci?

ČTENÍ NA 7 MIN. | 28.5.2022

Stavíte dům a řešíte, čím ho zateplit? Vybíráte nejvhodnější izolaci do podlahy? Rekonstruujete střechu a rozhodli jste se pro obytné podkroví? Orientace na moderním trhu izolací není jednoduchá. A to ať už vybíráme mezi syntetickými (uměle vyrobené materiály, které vznikají syntézou několika složek) nebo těmi přírodními, získanými z obnovitelných zdrojů rostlinného nebo živočišného původu. Pojďme si ukázat dostupné možnosti a posvítit si na jejich největší výhody i nějaká ta úskalí.

Nejdůležitější je zvolit pro danou situaci správný druh izolace – chceme-li kontaktně zateplovat fasádu, potřebujeme pevné desky izolantu. Vyplňujeme izolací stěny dřevostavby? Pak bude třeba volit takový materiál, který se svým tvarem přizpůsobí vymezenému prostoru. Chceme izolací vycpat obtížně dostupná místa a komplikované stavební detaily? Pak jsou jasnou volbou ty druhy, které je možné aplikovat foukáním nebo stříkáním. Bude zateplovaná konstrukce namáhaná vlhkostí? Opět je třeba volit jen takovou izolaci, které to neubere tepelně izolační schopnosti ani nezkrátí životnost. A chceme-li izolovat a vyrovnat podlahu, sáhneme zase po objemově stálé a dostatečně pevné variantě.

Polystyren a vata – klasika, která se neomrzí

Nejznámějším zástupcem syntetických izolací, a vlastně izolací vůbec, je klasický bílý polystyren, který byl a mnohdy stále je díky poměru cena/tepelná vodivost nejrozšířenějším materiálem používaným pro kontaktní zateplování staveb. Mezi jeho hlavní výhody patří cena, malá hmotnost, snadná manipulace a opracovatelnost. Na druhou stranu se jedná o hořlavý materiál, který není odolný proti vlhkosti (sokl a spodní stavbu proto vždy zateplujeme speciálním polystyrenem extrudovaným, který má lepší mechanické vlastnosti, vyšší pevnost v tlaku a je nenasákavý) ani proti UV záření (nemůže zůstat odkrytý). Polystyren má vysoký faktor difuzního odporu, takže konstrukci stěny neprodyšně uzavírá a u dřevostaveb je tak možné ho použít jen u difuzně uzavřených typů konstrukce. Určitě znáte i šedý polystyren s příměsí grafitu, který mu zajišťuje zhruba o čtvrtinu lepší tepelně izolační vlastnosti. To je ale vykoupeno vyšší cenou a větší teplotní roztažností (problémy na jižních a západních fasádách). Bílý i grafitový polystyren je možné aplikovat i foukáním.

„Vatu“ máme dvojího druhu – kamennou, vyrobenou z čediče, a skelnou z křemičitého písku a recyklovaného skla. První zmiňovaná je zpravidla tvarově stálejší a používá se tak hlavně pro zateplení stěn, zatímco skelná vata s menší objemovou hmotností a větší stlačitelností dosahuje lepších tepelně izolačních vlastností a hodí se hlavně do šikmých střech a podlah. Minerální izolace obecně jsou odolné vůči působení vysokých teplot, mají nízký difuzní odpor (stěny mohou „dýchat“ – proto se hodí i do difuzně otevřených skladeb dřevostaveb), malou tepelnou roztažnost, neomezenou životnost a jsou nehořlavé. Když navlhnou, ztrácí část svých izolačních schopností. Nepodléhají působení plísní, hmyzu ani hlodavců. Minerální izolace se často ve stavbách používají pro odizolování hluku – u příček a předstěn i u podlah. Pokud se tedy rozhodnete pro „vatu“, nejdůležitější je vybrat správný druh pro konkrétní typ konstrukce – jinak se budete potýkat s problémy při provádění a hlavně s nenaplněným očekáváním zdárného výsledku. I minerální izolaci je možné do konstrukce zafoukat.

Není pěna jako pěna

S PIR a PUR pěnou se při izolování setkáte většinou ve formě rychle expandující pěny, která se aplikuje pomocí speciální techniky přímo na místě, i když na trhu jsou dostupné i desky a tvarovky. Škála vlastností jednotlivých druhů „pěnové“ izolace je velice široká – některé druhy jsou dokonale neprůvzdušné, jiné mají naopak dobrou difuzní otevřenost, některé pěny jsou nenasákavé, jiné ano. Obecně mají ale velmi dobré tepelně izolační vlastnosti, jsou tvarově stálé a dokážou se přizpůsobit i poměrně velkým změnám, aniž by došlo k jejich potrhání. Dobře přilnou k podkladu, a protože při aplikaci expandují až stonásobně, zvládnou vyplnit i sebesložitější konstrukční detail. Také jsou odolné vůči biologickým vlivům a snad jejich největší předností je velice nízká hmotnost, díky které nezatěžují konstrukci. Protože nepřijímají pachy zvířat, ty tak nemají tendenci tvořit si v izolaci hnízda a vykousávat ji.

Foukaná celulóza – recyklace jak se patří

Celulóza je už několik let poměrně oblíbeným izolačním materiálem, zejména pro ekologičnost své výroby. Jejím zdrojem je recyklovaný tříděný novinový papír, jehož rozemletím a rozvlákněním vzniknou drobné částice podobné vločkám. Speciální příměsi zajišťují ochranu materiálu před napadením hmyzem a plísněmi a zajišťují jeho odolnost proti hnilobě a požáru. Celulózová izolace se aplikuje foukáním nebo nástřikem (po přidání vody a lepivých přísad – bez změny vlastností). Při foukání je základem úspěchu zejména šikovná realizační firma, protože bez speciálního strojního vybavení není možné s celulózou pracovat. Vyplňovaný prostor je třeba nafoukat do patřičné hustoty, aby se zajistilo, že izolace časem nesesedne. Pro kontrolu může posloužit termovizní kamera, její použití má ale význam jen v zimě a ve chvíli, kdy je objekt už vytápěný. Velkým plusem celulózy je její podíl na regulaci vlhkosti v interiéru (dokáže vlhkost zadržovat a následně uvolňovat).

Izolace, která se sype

Dobré tepelně-izolační i akustické vlastnosti spolu s velmi nízkou hmotností, dobrou tuhostí a pevností v tlaku předurčují keramické kamenivo jako ideální izolaci do konstrukcí stropů, podlah a střech. Keramzit je lehký granulát z expandovaných jílů, chemicky stálý a ekologický. S materiálem, který se nejčastěji dodává v pytlích, se díky jeho nízké hmotnosti dobře manipuluje a pro jeho uložení do konstrukce není potřeba žádné speciální strojové techniky. Na rozdíl od tradičních izolačních materiálů neobsahuje zásyp z keramzitu polétavá vlákna, je nehořlavý a prodyšný. Dobrých hodnot dosahuje i jeho schopnost akumulace tepla. Používá se zejména do lehkých plovoucích podlah nebo jako podkladní, vyrovnávací a izolační zásyp.

Konopí a dřevní vlákno - trochu jiná „vata“

Konopná izolace v mnohém připomíná minerální vlnu, takže o ní můžeme uvažovat jako o její ekologičtější alternativě – její výroba je energeticky méně náročná. Desky izolace se vyrábějí z vyčištěného a zušlechtěného konopného vlákna s vysokou pevností, stabilitou, pružností a trvanlivostí. Protože v konopí nejsou obsaženy bílkoviny, je nepoživatelné pro hlodavce i hmyz. Konopná izolace má o něco horší tepelně-izolační vlastnosti než minerální vlna, je stejnou měrou paropropustná a nesesedá. Stejně jako celulóza může i konopná izolace snadno absorbovat vlhkost a později ji zase uvolnit (až do vlhkosti 20% nepřichází o své izolační schopnosti). Na rozdíl od minerální vlny se do ní ale musí přidávat zpomalovače hoření a je vhodné ji proti požáru chránit i konstrukčně. Na druhou stranu má oproti svému syntetickému konkurentovi dvakrát tak velkou měrnou tepelnou kapacitu, což se příznivě projeví v létě a například u dřevostaveb, které inklinují k rychlému vychládání, i v zimě (umí naakumulovat dvakrát tolik tepla). Akustické parametry má shodné s minerální vatou. Díky svému přírodnímu složení nedráždí plíce ani pokožku a je proto příjemné s ní pracovat.

Dřevovláknité desky se díky svým zvukově-izolačním vlastnostem používají často do podlah jako ochrana před kročejovým hlukem. S poměrně malou energetickou náročností se vyrábí z dřevního odpadu a je možné je aplikovat jak v deskách, tak ve formě foukaného vlákna. Tepelně izolační vlastnosti mají shodné s konopím, jsou prodyšné a mají dokonce ještě o něco větší tepelnou kapacitu.

Celkový výčet všech existujících izolačních materiálů by byl ještě mnohem delší, přesto i tak je rozhodně z čeho vybírat. Ať už stavíte nový dům nebo potřebujete dodatečně opravit či vylepšit jakoukoliv část své stavby, snažte se při výběru izolačního materiálu volit moudře. Čas, investovaný do průzkumu možností a ujasnění si základních výhod a úskalí jednotlivých druhů, se bohatě vrátí v podobě bezchybně funkční konstrukce, která zajistí příjemné a zdravé prostředí pro život a uspoří co nejvíce nákladů za energie.