Materiály a technologie

Jak vylepšit akustiku příčky?

ČTENÍ NA 6 MIN. | 29.11.2025

V našich evropských podmínkách se pojem „komfort bydlení“ obvykle skládá z několika vrstev. Každý jej sice chápe trochu jinak, ale jedno měřítko bývá společné: klid. A právě ten často narušuje akusticky nevyhovující příčka, která do interiéru propouští hluk ze sousedního bytu či vedlejší místnosti. Zkušenost je to nepříjemná – a bohužel se nevyhýbá ani novostavbám.

Rozhodující roli zde hraje stavební akustika, konkrétně vzduchová neprůzvučnost stěny. Rozlišujeme její laboratorní hodnotu R_w a hodnotu stavební R‘_w, která je vždy nižší, protože zohledňuje reálné podmínky na stavbě: detaily, tolerance i nepřesnosti provedení. Problém vzniká ve chvíli, kdy je konstrukce navržena „na hraně“ a není u ní ponechána potřebná rezerva mezi laboratorní a skutečnou neprůzvučností. V praxi to znamená jediné — nežádoucí přenos hluku a celkový pocit diskomfortu.

Jak vylepšit akustiku příčky? | bignews.cz

Tenká stěna = efektivní řešení

Řešení naštěstí existuje a ve většině situací je poměrně přímočaré: instalace sádrokartonové předstěny. Ta dokáže významně zlepšit akustické vlastnosti stěny, a to za cenu jediného kompromisu — mírného zmenšení užitného prostoru. I relativně tenká předstěna si vyžádá několik centimetrů, její přínos však tuto ztrátu obvykle více než vyrovná.

Volba sádrokartonu není náhodná. Konstrukce je lehká, montáž rychlá a probíhá bez mokrých procesů. Navíc lze výslednou neprůzvučnost velmi dobře ovlivnit skladbou systému: typem použité desky, počtem vrstev nebo šířkou celé předstěny. Pro akustické aplikace se nejlépe hodí speciální desky, například Knauf Diamant, Knauf Silentboard nebo Modrá akustická deska Rigips, které díky své hustotě a tlumicím vlastnostem poskytují výrazně lepší parametry než běžné sádrokartonové prvky.

Co říká norma?

Pro orientaci: norma vyžaduje, aby vážená stavební vzduchová neprůzvučnost mezibytových příček dosahovala alespoň 53 dB, zatímco u vnitřních příček v rámci bytu je požadavek 42 dB. U prémiových projektů se běžně setkáme i s hodnotami 55 dB či dokonce 59 dB. Každé zvýšení o 3 až 5 dB představuje v praxi citelný rozdíl — lidské ucho jej vnímá jako výrazné zklidnění prostoru. Z fyziky je známo, že křivka hluku je křivkou exponenciální, takže věřte, že každý decibel je v reálných podmínkách opravdu znát.

Co rozhoduje o výsledku?

Technické parametry předstěny vždy určuje konkrétní situace. V ideálním případě by bylo vhodné změřit hladinu rušivého hluku a stanovit cílovou hodnotu, které má konstrukce dosáhnout. V praxi se však při odhlučnění sousedního bytu často postupuje bez měření a je třeba volit řešení podle zkušeností a osvědčených skladeb.

Výhodou sádrokartonových systémů je jejich vysoká variabilita. Každý typ akustické desky nabízí jiné parametry a jinou tloušťku, a tomu lze přizpůsobit i počet vrstev, šířku konstrukce nebo volbu minerální izolace — ta je pro funkční předstěnu nezbytná. Tenké akustické předstěny obvykle dosahují tloušťky 55 až 75 mm, zatímco robustnější varianty se pohybují kolem 100 mm.

Na rozdíl od masivní cihelné nebo betonové stěny pracuje sádrokartonová předstěna jako systém hmota – pružina – hmota, kde pružinovou složku vytváří ocelové profily a minerální izolace. Právě tato skladba umožňuje účinněji tlumit širší spektrum frekvencí. Nejnáročnější bývá potlačení lidské řeči a nízkých tónů — oblast, ve které lehké konstrukce často překvapí svou účinností. Moderní akustické desky dnes dosahují laboratorních hodnot neprůzvučnosti přibližně 57 až 76 dB.

NABÍDKU SÁDROKARTONOVÝCH DESEK NAJDETE U NĚKTERÉ Z POBOČEK BIGMAT ZDE…

Pozor na realizaci!

Při realizaci akustické předstěny rozhoduje o výsledku především kvalita provedení. Ani nejlepší akustická deska nevykompenzuje chyby řemeslníka — špatně provedený detail dokáže znehodnotit celou investici. Klíčové je proto eliminovat veškeré nechtěné tuhé či vzduchové spoje, které by umožnily přenos zvuku.

Pokud je v místnosti například plovoucí dřevěná podlaha, je nutné ji v místě předstěny oddělit tak, aby ocelové profily stály přímo na podkladním betonu. Konstrukce se tak nesmí opírat o povrchovou vrstvu podlahy, která by přenášela vibrace. Stejně důležité je vzduchotěsné uzavření celé předstěny: všechny spáry desek musejí být pečlivě vytmeleny, včetně první vrstvy, pokud je konstrukce dvouvrstvá. Druhá vrstva se tmelí s ohledem na výslednou kvalitu povrchu — minimálně v úrovni Q3 až Q4.

Desky se kladou nastojato a jednotlivé vrstvy se vzájemně překrývají, aby se zabránilo vzniku průběžných spár. Obvodové napojení na strop a podlahu by mělo být utěsněno pružným akustickým tmelem, který zachytí drobné pohyby konstrukce a brání prostupu zvuku.

Dodržení těchto detailů má zásadní vliv na výslednou účinnost systému. Když je konstrukce správně oddělena, utěsněna a bez slabých míst, předstěna dokáže nabídnout opravdu výrazné zlepšení akustického komfortu.

i.s.