Letem světem BigMatem

Český finalista prestižní ceny za architekturu BigMat BMIAA

ČTENÍ NA 4 MIN. | 16.10.2025

Automatické mlýny, přestavba sila na obilí – Prokš Přikryl architekti Automatické mlýny jsou jednou z prvních staveb významného českého architekta a urbanisty Josefa Gočára. Velkolepé dílo navrhl Josef Gočár v roce 1909 pro podnikatele bratry Winternitzovy. Na tehdejší dobu moderní architektura s prvky secese a industriální architektury vyrostla v Pardubicích na břehu řeky Chrudimky. Od roku 2014 byla budova navržená Josefem Gočárem prohlášena národní kulturní památkou.

Stavba byla v roce 1924 rozšířena o obilné silo, jehož rekonstrukcí se ve svém návrhu zabývali čeští finalisté BigMat International Architecture Award – Prokš Přikryl architekti. Za zmínku stojí, že od roku 2016 prochází mlýnský Brownfield díky iniciativě Nadace Automatické mlýny proměnou na kulturně-společenskou městskou čtvrť. Areál Mlýnů tvoří dohromady více budov a institucí (krajská Gočárova galerie, městská galerie Gampa, centrální dílny pro školy Sféra, Infocentrum a Silo), které jsou propojeny cihelným kobercem. Hlavní náplní konverze Sila je společenská funkce, která po sto letech nahradila funkci průmyslovou. Dům-stroj měl ve své podstatě tři základní části: mlynářskou technologii (firma Prokop a synové), skeletovou konstrukci (dílo stavitele Pollerta) a vnější plášť (architekt Gočár). Právě díky Josefu Gočárovi nebyly mlýny od samého počátku vnímány pouze jako průmyslová stavba. „Mlýny mají v sobě tajuplnost stroje ukrytého v pevnosti. Ani obilné silo, přistavěné k mlýnici v roce 1924, není jednoznačně uchopitelné.“

Úvahy architektů o hlavním vstupu vedly k rozhodnutí odtajnit, aktivovat parter (přízemí) z obou bočních stran a vytvořit pod zásobníky volně přístupný veřejný prostor. Myšlenka otevření budovy do náměstí šla ruku v ruce s celkovým otevřením areálu městu po více než sto letech. Otevření bran, otevření parteru. Projekt otevřel i cihelný sokl velkým otvorem, který byl doposud uzavřený. Odkryté zásobníky obilí daly krytému prostoru osobitou atmosféru. Ze strany mezi mlýny a silem je přízemí propojeno v místech původních dveří. Z druhé strany je sokl naopak široce prolomen novým otvorem. Stejně jako v minulosti silo dnes propojuje jedno komunikační jádro. Hlavní změnou je vložení sálu do bývalého technologického prostoru v šestém podlaží, kde našel významnou polohu nad celým areálem. Společně se sálem je bezbariérově zpřístupněna i střecha objektu. Za pozornost stojí, že pro silo a jeho technologii je typický vertikální pohyb. „Sklobetonové podlahy v parteru a sálu vytvářejí pro světlo dráhu přes všechna podlaží až do suterénu. Suterén byl vyhlouben mezi masivními sloupy a slouží jako zázemí.“ Podzemní prostory mohly vzniknout pouze díky tomu, že sloupy jsou založeny hlouběji, než bylo předpokládáno. Nově byl zpřístupněn i vnitřek zásobníků na obilí v úrovni druhého podlaží.

Český finalista prestižní ceny za architekturu BigMat BMIAA | bignews.cz

Výsledkem zdařilé konverze Sila je dnes společenská budova. Ve víceúčelovém horním sále se konají divadla, přednášky, koncerty, společenské akce. Střešní terasa s barem nabízí novou vyhlídku na město. Ve zpřístupněných obilných násypkách je výstavní prostor a parter sila je krytým veřejným prostorem. Suterén s veřejnými toaletami zajišťuje zázemí pro celé nové náměstí.

Tento unikátní projekt se již v polovině listopadu utká o prestižní cenu za architekturu BigMat, kde vítěz získá mezinárodní ocenění a výhru 30 000 EUR (tj. přibližně 730 000 Kč). Chcete se dozvědět více o všech finalistech? Přečtěte si článek zde.