Zajímavosti kolem nás

Zelené střechy: Ekologický trend v moderní architektuře

ČTENÍ NA 7 MIN. | 23.2.2024

Vegetační střechy, někdy nazývané také jako zelené nebo ozeleněné, jsou střechy pokryté vrstvou živých rostlin, jako jsou tráva, mechy, suchomilné rostlinky nebo dokonce menší keře či stromy. Zelené střechy mají mnoho výhod, včetně zlepšení izolace, zadržování dešťové vody, snižování tepelného znečištění městských oblastí a poskytování dalšího prostoru pro rostliny a zvířata. Vedou ke snížení nákladů na vytápění a chlazení budovy, ale i k prodloužení životnosti střešních materiálů tím, že je chrání před povětrnostními vlivy.

Základní rozdělení zelených střech

Extenzivní zelená střecha: Tyto střechy mají tenkou vrstvu půdy a jsou obvykle osázeny nízko rostoucími rostlinami, jako jsou sukulenty, trávy, mechy a drobné byliny. Jsou lehčí a méně náročné na údržbu než intenzivní zelené střechy a obvykle vyžadují jen minimální péči. Protože jejich zřízení tolik nepřitíží nosnou konstrukci, jsou vhodné i pro rekonstrukce stávajících střech.

Intenzivní zelená střecha: Na rozdíl od extenzivních střech mají intenzivní zelené střechy hlubší vrstvy půdy a mohou podporovat širší rozmanitost rostlin, včetně větších keřů, květin a dokonce stromů. Tyto střechy mohou být navrženy i jako prostorné střešní zahrady.

Proč uvažovat o zelené střeše?

Zřízení zelené střechy může přinést několik výhod, které se týkají životního prostředí, energetické účinnosti, estetiky a dokonce i lidského zdraví. Tak například:

Zlepšení tepelné izolace: zelené střechy svým souvrstvím pomáhají izolovat budovu, což vede ke snížení spotřeby energie potřebné na vytápění v zimě a chlazení v létě. Zároveň jsou nejúčinnější pasivní ochranou před sluncem.

Snížení účinků městského tepelného ostrova: Tepelný ostrov je jev, při kterém se městské oblasti zahřívají kvůli absorpci a udržování tepla. Zelené střechy pomáhají snižovat tento jev tím, že spotřebují sluneční energii pro fotosyntézu a snižují tak teplotu okolního prostředí.

Zadržování dešťové vody: zelené střechy absorbují a zadržují vodu, což může snížit riziko povodní, eroze půdy a přetížení městských kanalizací během dešťových srážek. Zlepšují také kvalitu dešťové vody, protože se voda při průchodu souvrstvím zelené střechy čistí od těžkých kovů a chemikálií.

Zlepšení kvality ovzduší: Rostliny na zelených střechách absorbují oxid uhličitý a produkují kyslík, což přispívá k čistšímu ovzduší v městských oblastech. Rostliny také mohou filtrovat škodlivé látky z ovzduší a snižovat účinky znečištění.

Estetické a rekreační hodnoty: zelené střechy jsou i velmi estetickou záležitostí, je možné s jejich pomocí vytvářet příjemné zelené prostory pro odpočinek a relaxaci. Dávají také světu jasně najevo, jaký je vztah majitele objektu k životnímu prostředí.

Zvýšení životního prostoru pro rostliny a živočichy: zelené střechy poskytují životní prostor pro rostliny, hmyz a další živočichy, což může přispět k ochraně biodiverzity a ekosystémů v městském prostředí.

Co u zelené střechy nejvíc potrápí

Zásadním úkolem projektu zelené střechy je optimální hospodaření s vodou. Střecha nesmí zadržovat vodu příliš dlouho, aby se dobře dařilo rostlinám a také aby voda zbytečně nepřetěžovala konstrukci střechy. Odteče-li ale voda zbytečně rychle, rostliny budou vadnout a umírat. Je tedy třeba zajistit, aby voda na střeše nějakou dobu vydržela a měla čas vsáknout se pořádně do substrátu nebo hydrofilní minerální vlny, zároveň ale musí její nadbytečné množství mít možnost odejít funkční odvodňovací vrstvou. K tomu je třeba znát hydroakumulační vlastnosti všech použitých materiálů ve skladbě střechy, ale také informace o dlouhodobém ročním srážkovém úhrnu místa stavby a o výskytu přívalových dešťů. Obecně platí, že čím větší je sklon střechy, tím méně je třeba řešit, jak se střecha odvodní, naopak potřebujeme zajistit, aby voda setrvala na střeše co nejdéle.

Z jakých vrstev se zelená střecha skládá

Aby zelená střecha nejen krásně vypadala, ale především spolehlivě a dobře fungovala, je třeba nezapomenout na žádnou z důležitých vrstev. Při předpokladu, že je hotová nosná konstrukce střechy včetně všech funkčních vrstev, které zajistí její statické i tepelně technické vlastnosti, je první důležitou vrstvou zelené střechy hydroizolace, která odděluje zbytek domu od souvrství střešního pláště a chrání tak celou stavbu před nechtěným pronikáním vlhkosti. Hydroizolace musí být tedy zcela neporušená (při rekonstrukci je to nutné prověřit zátopovou nebo jiskrovou zkouškou) a odolná proto prorůstání kořenů. Hydroizolaci u plochých střech musí chránit netkaná geotextilie o plošné hmotnosti minimálně 300 g/m², u šikmých střech není tato ochrana nutná, zato zde přichází na řadu instalace drenážních zpomalovačů, které zabraňují příliš rychlému odtékání vody. Dostatečnou vláhu v plochách střech zajišťuje drenážní vrstva, tedy nopová fólie s prolisovanými kalíšky, ve kterých se část vody po dešti ukládá, přebytek odtéká vhodně umístěnými perforacemi směrem ke střešním vpustím. Nopovou fólii je třeba ochránit proti zanesení a poškození další vrstvou geotextilie – tentokrát filtrační, s plošnou hmotností okolo 150 g/m². U šikmých střech se nopová fólie neinstaluje. Pak už přichází na řadu vrstva substrátu, popřípadě kombinace hydrofilní minerální vlny a substrátu. Je třeba vždy vybrat substrát určený přímo pro druh rostlin, které chceme na střeše pěstovat s optimálním složením s vyváženým poměrem živin. U šikmých střech nad 10° je víc než vhodné nahradit větší část substrátu již zmiňovanou čedičovou vlnou (hydrofilní, ne tou, určenou k zateplování objektů!), která má mnohem větší hydroakumulační schopnost. Logickou poslední tečkou jsou samotné rostliny, ještě je třeba nezapomenout na zásyp z kačírku po obvodu a kolem vpustí, střešních oken a dalších prostupů střechou.

Jak vybrat správné rostliny pro zelenou střechu

Nejčastěji se v rámci rodinného bydlení setkáváme se střechami extenzivními, tedy těmi s menší vrstvou substrátu. Pro ty se nejlépe hodí rostliny suchomilné, jako jsou různé sukulenty a trvalky, jako rozchodníky, netřesky, mateřídouška, koniklec, kociánek nebo řebříček a také traviny, jako kostřava, kavyl nebo lipnice. Existují firmy, které se specializují přímo na pěstování rostlin pro zelené střechy – nabízejí předpěstované koberce, osázené sukulentními rostlinkami, nebo jednotlivé řízky. Zakoupené rostliny by měly vypadat svěže a je dobré je zasadit co nejdříve. U předpěstovaných koberců odpadá počáteční intenzivnější péče o vysazené rostliny (zalévání, pletí, hnojení), protože jsou pěstované v podmínkách lokálního klimatu po dobu minimálně jednoho roku, kdy je jim tato péče již poskytnuta.

Jak se o zelenou střechu starat

I extenzivní zelená střecha potřebuje základní péči, která se provádí zhruba 1-2 do roka. Spočívá v odstranění nežádoucí vegetace a listí, vyčištění kontrolních šachet, střešních vpustí a dalších odvodňovacích zařízení, v pohnojení (ideálně na jaře a brzy na podzim), dosazování chybějících rostlin, popřípadě doplňování substrátu a v zavlažování v průběhu dlouhodobého období bez srážek.

d.c.