Šumava je krásná v každém ročním období a pokaždé, když se sem vracím, těším se na nové zážitky. Ten, o kterém chci vyprávět, je zcela čerstvý. Přiznám, že to byla spíše náhoda, když jsme s několika přáteli vyrazili na kola do Dobré na Šumavě (železniční stanice Stožec). A protože Šumava nabídne na podzim jen málo dní, kdy nezaprší, šli jsme se jednoho dne místo kola podívat na nově otevřenou naučnou stezku přes Soumarské rašeliniště. A rozhodně jsme nelitovali. Cesta začala u rozcestí přímo ve vesničce Dobrá. Po žluté značce se přes louku a mokřady dostaneme k lávce Dobrá. Přejdeme Vltavu a lesem pak na začátek stezky (nebo konec – podle toho, zda jdeme od Dobré nebo od Soumarského mostu).
Naučná stezka
„Soumarské rašeliniště lemuje řeku Vltavu v širokém údolí zvaném Vltavský luh. Rašeliniště o rozloze 85 ha se u Soumarského Mostu vyvíjelo od sklonku doby ledové, tedy přibližně 9 tisíc let. Stalo se ostrovem chladnomilné severské přírody, zatímco okolní krajina zarůstala lesní vegetací. V posledních několika desetiletích se podoba rašeliniště radikálně změnila. Může za to průmyslová těžba rašeliny, která zde probíhala od 70. let 20. století až do roku 2000. Celé rašeliniště bylo odvodněno sítí povrchových kanálů, důsledkem čehož poklesla hladina podzemní vody hluboko pod povrch.“ Nejen o historii rašeliniště jsme si přečetli na několika informačních cedulích, které jsou rozmístěny podél stezky. Rašeliniště je místo se zvláštní flórou i faunou. Zjistili jsme kdo tu bydlí, co zde roste, jak postupovala revitalizace a jakou úlohu zde sehrála voda. Naučná stezka vede po povalovém chodníku (ten byl právě nyní rekonstruován a obnoven) až k 10 metrů vysoké vyhlídce, která nám nabídla úchvatný pohled na téměř celou plochu rašeliniště. Za dobrého počasí je prý vidět Stožec či hřeben Boubínu. Na opačném konci kilometr a půl dlouhé stezky je Soumarský most a známý vodácký kemp. A samozřejmě restaurace, kde pečou výborný domácí chléb a dobře tu vaří českou klasiku, jako například pravou šumavskou kulajdu.
Ze Stožce na Krásnou horu a Jelení vrchy
Na druhý den vysvitlo sluníčko a naším cílem je jedna z nejpozoruhodnějších technických památek Šumavy – Schwarzenberský plavební kanál. Navrhl jej český inženýr Josef Rosenauer, který tímto na svou dobu neuvěřitelným vodním dílem umožnil dopravu dřeva ze Šumavy až do Vídně. Spojil přítok Studené Vltavy, rakouskou řeku Große Mühl a Dunaj. Kanál je dlouhý 44 km a je národní kulturní památkou. Z vesničky Dobrá se tedy vydáváme na kolech do Stožce, což je asi 6 km. Poté stoupáme lesní cyklostezkou až na Krásnou horu. Od rozcestí na hřebeni lze odbočit na České Žleby, místo, kde byl při přechodu hranic komunistickou státní bezpečností zastřelen bratr Josefa Hasila (slavného Krále Šumavy) Bohumil. My však míříme na druhou stranu do Nového Údolí, což je zaniklá osada u česko-bavorských hranic. Krásná hora je opravdu krásná a cesta do Nového Údolí potěší každého milovníka šumavské přírody. Po krátkém občerstvení ve starém železničním vagoně pokračujeme dál ke kanálu, respektive k Rosenauerovu pomníku a nádrži. Odtud vede turistická cesta na Třístoličník (1302 m), ale my jsme na kolech, a tak jedeme podél Schwarzenberského plavebního kanálu na Jelení vrchy (trasa vede po vrstevnici). Mineme odbočku na Plešné jezero, které protentokrát vynecháváme. Na rozcestí u Medvědí stezky začíná uměle postavený plavební tunel, kterým dřevo proplulo horou až do Jelení (nachází se zde kromě hospody také Muzeum plavení dřeva), aby pokračovalo dál šumavskou krajinou do Zadní Zvonkové a pak už přímo do Rakouska. Mimochodem podél celé trasy kanálu je krásná cyklostezka, kterou stojí za to projet celou. Máme za sebou více než 30 km, a tak od plavebního tunelu sjíždíme naopak po Medvědí stezce k železniční stanici Černý Kříž. V létě tu funguje občerstvení, které přichází vhod jedete-li přes Jelení vrchy do Nové Pece a pak proti proudu Vltavy (za pozornost stojí krásné meandry) do Stožce. Ale to je jiný příběh s jinou, byť obdobnou trasou. Z Černého Kříže se vydáme kolem Mrtvého luhu zpátky do vesničky Dobrá, kde máme příjemné ubytování (Šumavská chalupa) v nádherném údolí. Podařený okruh s délkou 45 km byl plný zajímavostí, krásných výhledů a historických artefaktů. Ostatně taková je Šumava. A na podzim je obzvlášť barevná a také tajemná. Tak zas někdy příště na jiné trase.
Vegetační střechy, někdy nazývané také jako zelené nebo ozeleněné, jsou střechy pokryté vrstvou živých rostlin, jako...
Jsme na začátku roku 2024. Stavebnictví má za sebou těžké období a je otázkou, zda tento rok bude lepší, či nikoliv....
Starý známý dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ) prošel v roce 2023 výraznou proměnou. Ke klasice, dnes...
