Zajímavosti kolem nás

Když udeří mrazy…

ČTENÍ NA 5 MIN. | 3.1.2026

V okamžiku, kdy zima udeří naplno a venkovní teploty klesají hluboko pod bod mrazu, přirozeně vyhledáváme vyšší tepelný komfort. Není žádným tajemstvím, že české domácnosti mají dlouhodobě tendenci interiéry přetápět. Tento přístup je často pozůstatkem „starých časů“, kdy byly energie levné a úspory nepatřily mezi priority. Dnes už tato představa dávno neplatí, přesto však tento zlozvyk v mnoha domácnostech přetrvává.

Zajistit příjemné tepelné prostředí, a zároveň zbytečně neplýtvat energií, je v současnosti mimořádně důležité – a to jak z ekonomického, tak z ekologického hlediska. Prvním krokem k efektivnímu vytápění je uvědomění si, že není nutné udržovat stejnou teplotu ve všech místnostech domu či bytu. Ideálním řešením je využití inteligentní regulace vytápění, která automaticky řídí teplotu podle předem nastaveného programu a zároveň zohledňuje aktuální venkovní podmínky.

Jaké jsou tedy doporučené teploty v jednotlivých místnostech? Odborníci se shodují na následujících hodnotách, které vycházejí z funkce konkrétního prostoru:

Obývací pokoj a pracovna: 20–22 °C
Ideální teplota pro pobyt, práci i odpočinek.

Ložnice: 17–19 °C
Chladnější prostředí podporuje kvalitnější spánek.

Dětský pokoj: 20–22 °C
Zvláště u menších dětí je důležité udržet stabilní teplotu.

Koupelna: 22–24 °C
Vyšší teplota zvyšuje komfort po koupání či sprchování.

Chodby a technické místnosti: 15–18 °C
Stačí temperovat, aby nedocházelo k vlhnutí a únikům tepla.

Proč nepřetápět

Odpověď je ve skutečnosti velmi jednoduchá. Přetápění má hned několik negativních dopadů – ekonomických, technických i zdravotních. Na prvním místě jsou samozřejmě vyšší náklady na energie. Ty si často naplno uvědomíme až ve chvíli, kdy dorazí vyúčtování za teplo. Nabízí se tedy otázka, zda jsme se během topné sezóny skutečně chovali zodpovědně. Pro zajímavost: snížení vnitřní teploty o pouhý 1 °C může vést k úspoře nákladů o 5 až 6 %.

Významnou roli zde hrají celoplošné topné systémy, tedy podlahové a stropní vytápění. Tyto systémy jsou pro člověka přirozenější a zároveň vytvářejí příjemný tepelný komfort i při nižších teplotách. V praxi tak lze místnosti vytápět o 1 až 3 °C méně, aniž by došlo ke snížení pocitové pohody. Navíc se jedná o tzv. nízkoteplotní systémy – teplonosné médium (u teplovodního vytápění) má výrazně nižší teplotu než u klasických radiátorů, což přináší další energetické úspory.

Důležitá je také stabilita topného režimu, zejména během silných mrazů. Neregulované vypínání a opětovné zapínání vytápění není vhodné – dosažení požadované teploty trvá déle, zvyšuje spotřebu energie a může negativně ovlivnit i vlhkost v interiéru. Pokud například odjíždíte na delší dobu (např. na dovolenou), je rozumné ponechat dům či byt temperovaný na teplotu kolem 15–16 °C.

Dalším negativním důsledkem přetápění je příliš suchý vzduch, který může způsobovat dýchací obtíže, zejména u alergiků a astmatiků. Zároveň vysoký rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou představuje pro organismus značnou zátěž. Podobný problém nastává i v letních měsících, kdy bývá interiér nadměrně ochlazován klimatizací a následný přechod do venkovních tropických teplot zatěžuje tělo obdobným způsobem. Výsledkem mohou být častější respirační potíže a celkový diskomfort.

Tipy pro efektivní vytápění v mrazech

Pravidelně větrejte krátce a intenzivně (např. 5 minut), ne dlouhým pootevřeným oknem.
Nezakrývejte radiátory nábytkem nebo závěsy.
Používejte termostatické hlavice a nastavujte teplotu podle místnosti.
Zkontrolujte těsnění oken a dveří – i malé netěsnosti zvyšují tepelné ztráty.

A co vlhkost?

Udržování ideální vlhkosti vzduchu v domácnosti má zásadní vliv na zdraví, pohodlí a dokonce na stav bytu či domu. Za optimální se považuje dodržovat relativní vlhkost vzduchu mezi 40 až 60 % (procentuální poměr skutečného množství vodní páry které by mohl vzduch pojmout při dané teplotě a tlaku). Pokud je tato hodnota nižší – například 30 % a méně, dochází k vysušování sliznic a podráždění očí. Vyšší hodnoty naopak vyvolávají pocit dusna a diskomfortu. V uvedeném rozmezí 40-60 % se lidský organismus cítí nejlépe.

Shrnutí na závěr

Příliš suchý vzduch vysušuje sliznice, zvyšuje náchylnost k respiračním nemocem a způsobuje problémy alergikům.

Příliš vlhký vzduch vytváří pocit dusna a chladu, podporuje vznik plísní a zhoršuje astma. Vysoká vlhkost způsobuje kondenzaci vody na oknech, vlhnutí stěn.

Správná vlhkost pomáhá s vnímáním teplotního komfortu, což ovlivňuje i náklady na vytápění.

Pokud je vzduch příliš suchý – používejte regulované zvlhčovače. Větrejte krátce ale intenzivně.

Pokud je vlhkost naopak vysoká – pravidelně větrejte, hlavně po vaření a sprchování.

i.s.