Letem světem BigMatem

Pokud chceme jezdit závody formule jedna, musíme si sednout do rychlého auta!

ČTENÍ NA 5 MIN. | 16.8.2021

Na konci září loňského roku proběhla volba nového představenstva obchodního družstva BigMat. Jeho novým členem se stal také Zdeněk Dvořák, majitel Stavebnin Líbeznice. To byl také důvod, proč jsem jej požádal o rozhovor. Chtěl jsem znát jeho postoje a jeho úkoly, neboť je zastáncem nové vlny digitalizace a jak je patrné, BigMat nechce v tomto ohledu zůstat pozadu.

Máte jako člen představenstva nějaký konkrétní úkol nebo téma, kterému se chcete věnovat?
Jsem členem poměrně široké skupiny, která má na starost vybudování datového skladu. Současně se zabývám vnitřní komunikací družstva, do které je zapojený také Petr Brož, jenž má za úkol vést konzultace s jednotlivými členy družstva a zjišťovat jejich spokojenost či nespokojenost. Pro nás jsou tyto informace důležité. Jde například o to, jak se spolupracuje s jednotlivými dodavateli, kde jsou problémy a proč vznikají. Dříve jsme se tomuto tématu vůbec nevěnovali. Účelem datového skladu je postavit společnou platformu – úložiště, na kterém budou shromážděna veškerá možná data a informace, které budou snadno a rychle k dispozici všem členům. Třeba kompletní ceníky dodavatelů, nebo sdílení skladových zásob, abychom mohli aktuálně v případě potřeby své zákazníky nasměrovat k jiným členům apod. Asi tušíte, že cílem je další úroveň propojení jednotlivých členů. Datový sklad považuji za společné bohatství všech členů BigMatu.

Jste v tomto názoru jednotní?
Jedním z našich úkolů je přesvědčit i ty členy, kteří váhají. V tom se lišíme od klasického korporátu. Tam je všechno direktivně nařízeno. Naše nabídka a vysvětlení musí být natolik přesvědčivé, aby lidé pochopili, že se jedná o prospěšnou věc. Dynamika on-line je dnes obrovská. Podívejte se, jakým tempem vznikají například v našem oboru e-shopy a jiné technologie.

Chápu, ale jak zajistíte, aby ty informace všichni sdíleli a byly relevantní?
Podívejte, vývoj světa jde nějakým způsobem kupředu. My jsme si to nevymysleli, ale tak to prostě je. Věci se začaly měnit a my se jen přizpůsobujeme situaci, protože jak jinak bychom mohli v budoucnu zůstat konkurenceschopní? Řada lidí mezi námi před půl rokem nechtěla například o e-shopu ani slyšet, a teď mění svůj názor. Samozřejmě musíme věci posouvat kupředu postupně. Je nás padesát, to by ani jinak nešlo. Je to normální evoluční vývoj.

Jak jsem pochopil, e-shop bylo hodně diskutované téma mezi členy BigMatu v loňském roce. Rozumím tomu, že jste motorem této myšlenky?
Máme určitou členskou skupinu, která tyto věci intenzivně konzultuje. Například já osobně řeším svůj vlastní e-shop a tak mohu předávat zkušenosti. Vím, že mne to stojí čas i peníze, ale ta práce mne baví, a jsem přesvědčen, že celá ta námaha stojí za výsledek. Mojí snahou je přesvědčit o prospěšnosti on-line co nejvíc členů včetně centrály, protože ta to bude mít v budoucnu celé na starost.

Napadá mne v této souvislosti otázka. Většina členů BigMatu se svěřuje, že jejich obchod do značné míry závisí na osobních vztazích. Nepřijdou tímto o tuto důležitou vazbu?
Já osobně, když si chci něco koupit, e-shop nepoužívám, ale vaši synové zcela určitě ano. A o tom to celé je. Nová generace jde úplně jiným směrem než ta naše. My jsme si to nevymysleli, tak se svět změnil. Tvrdím, že pokud chceme závodit ve formuli jedna, musíme sednout do rychlého auta. Pokud ne, za tři roky budeme mít problém. Můj názor je, že to celé není otázka volby, ale nutnosti. On-line platforma umí nabídnout nové příležitosti a užitečné věci i pro naše zákazníky. Uvedu příklad – poradenství. Zákazník, než si něco koupí, může si v klidu přečíst důležité rady jak s výrobkem zacházet, k čemu je dobrý a jaké má vlastnosti. Přiznávám, že spousta lidí mé generace na to nemá energii, ale nevyhneme se tomu. Pro mě osobně není podnikání jen o penězích, ale velkou roli v něm také hrají osobní vztahy. Viděl jste sám, když před chvílí přijel náš dlouholetý zákazník. I tak jsem přesvědčen o tom, že internet nám všem přinese mnoho užitečných věcí.

Není to ale složitější právě v BigMatu, když každý má například s dodavateli trochu jiné podmínky?
Nemyslím si, že by to byl problematický bod. Kdo je aktivní a snaží se, najde v systému věci, které fungují. Když například dodavatel řeší podobné obchodní záležitosti s jedním z nejmenovaných velkých hráčů na trhu, který ho tlačí do nesmyslných podmínek, má s ním daleko složitější práci. Na základě interakce našich jednotlivých stavebnin a obchodníka na straně dodavatele může vznikat taková forma spolupráce, která ale v centrálním měřítku nejde uskutečnit. A to je přece zajímavé pro obě strany. Je fakt, že tenhle systém bude spojovat třeba úplně jiné lidi než tomu bylo dosud. Ale z toho my chceme těžit a tyto vztahy zefektivnit. Může se stát, že to někde nebude fungovat, tak to nebudeme lámat přes koleno. Mně taky nabízeli z centrály produkt od jiného dodavatele, ale obchodník mi nevyhovoval, a já přece nepřestanu s mým dlouholetým partnerem, který mi dělá dobrou službu, spolupracovat.

Co by se podle vašeho názoru mělo změnit?
Často slýchám o větších pravomocech centrály, aby se věci mohly řešit pružněji.Můj názor je takový, že lepší je lidi víc motivovat a vysvětlovat, než jim přikazovat. Nedovedu si představit, že bych přišel za 55letým majitelem firmy o stomilionovém obratu a přikázal mu, že si musí založit Facebook. Víte, jak by to dopadlo? Já mu ale nabídnu, že to za něj udělá někdo z centrály, vysvětlím mu důvody a podmínky. A on to zváží. Nabízím mu v tu chvíli řešení a ne restrikci. Slyšel jste, že někdo touží po tom, aby měla centrála větší pravomoci. Jaké? To je utopie. My se musíme dohodnout a ne si poroučet. V tom se lišíme od konkurence. Když jsem vstupoval do BigMatu, byla situace zcela jiná. Dneska se jednací sál plní a lidí pořád přibývá. Na druhou stranu si uvědomuji, že by se měla nastavit přesnější pravidla interní komunikace v rámci družstva, aby se předešlo některým nedorozuměním.

Děkujeme za rozhovor.
■ Ivan Sklenář