Architektura

Proměna vodojemu v živou věž

ČTENÍ NA 6 MIN. | 10.1.2026

Je podvečer a slunce vrhá na siluetu kladenského vodojemu poslední paprsky, než se město ponoří do šera. Z vrcholu věže se otevírá výhled na Kladno v celé jeho šíři – světla se postupně rozsvěcují a technická stavba z první poloviny 20. století získává nečekaně poetickou atmosféru. Vodojem, který dlouhá desetiletí sloužil čistě utilitárnímu účelu, dnes představuje příklad citlivé rekonstrukce industriální architektury a jejího nového využití.

Vodojem byl postaven v roce 1933 jako součást rozvíjející se městské infrastruktury. Patří k pozdnímu funkcionalismu, který kladl důraz na účelnost, jasnou konstrukční logiku a střídmý výraz. Nosnou konstrukci tvoří osm ocelových sloupů uspořádaných do pravidelného osmiúhelníku vepsaného do kruhu o průměru 10,35 metru. Tyto sloupy nesly vodní nádrž o objemu až 800 m³. Cihlový plášť, který stavbu uzavírá, nebyl nosný – sloužil především jako architektonická fasáda a ochrana konstrukce.

Koncem 80. let vodojem ztratil své původní využití a postupně chátral. Dlouhou dobu stál na okraji zájmu, přestože šlo o výraznou dominantu v krajině. Teprve v roce 2014 se objevila myšlenka dát stavbě nový život. Cílem nebylo vytvořit muzeum ani pouhou památkovou repliku, ale funk encourage reuse — zachovat charakter objektu a zároveň jej přizpůsobit současným provozním i technickým nárokům.

Proměna vodojemu v živou věž | bignews.cz

Rekonstrukce, dokončená v roce 2019, se musela vyrovnat s velmi specifickým vnitřním prostorem. Původní vodojem nebyl navržen pro pobyt lidí, ale pro jedinou funkci – akumulaci vody. Architekti a projektanti proto pracovali s minimálními zásahy do nosné konstrukce a snažili se nové vložené prvky jasně oddělit od historického skeletu. Vnitřní dispozice vznikala postupně, formou vestaveb a podlaží, která respektují kruhový půdorys i výškovou členitost věže.

Výrazným rysem rekonstrukce je práce s lehkými sádrokartonovými konstrukcemi (systém Knauf), jež umožnily vytvořit nové prostory bez zatížení původního skeletu. Tyto prvky zároveň formují akustiku, požární bezpečnost i vizuální charakter interiéru. V centrální komunikační šachtě se například uplatňují perforované povrchy, jinde jsou přiznané nosníky doplněny o subtilní opláštění. Technická logika stavby zůstává čitelná, nové vrstvy jsou jasně současné.

Dnes věž slouží jako provozní dispečink vodohospodářské infrastruktury regionu. Tato funkce je z hlediska architektury překvapivě blízká původnímu účelu – stále jde o místo, odkud se „hlídá“ voda, jen jinými prostředky. Zatímco dříve vodojem pasivně akumuloval zásoby, dnes se z něj aktivně řídí jejich tok. Provozní místnosti jsou soustředěny především ve středních patrech, odkud je přímý vizuální i symbolický kontakt s krajinou.

Nejvyšší patra věže získala odlišnou roli. Slouží k prezentaci a vzdělávání a otevírají objekt veřejnosti. Návštěvníci zde mohou nahlédnout nejen do fungování vodního hospodářství, ale i do širších souvislostí ochrany krajiny a přírodních zdrojů. Vzdělávací charakter není pojat muzeálně, ale jako současná, interaktivní vrstva, která doplňuje technický provoz.

Rekonstrukce kladenského vodojemu ukazuje, že i ryze utilitární stavby mohou mít dlouhodobou architektonickou hodnotu. Zachování původní konstrukční logiky, čitelnost zásahů a jasné oddělení starého a nového dává věži novou identitu, aniž by popřela svou minulost. Future Tower tak není jen technickým objektem s novým využitím, ale příkladem, jak lze industriální architekturu smysluplně začlenit do současného města.

Proměna kladenského vodojemu je zároveň připomínkou širšího fenoménu současné architektury: snahy pracovat s existujícími stavbami namísto jejich nahrazování novými. Adaptace původních technických či průmyslových objektů na moderní využití představuje nejen ekologicky a ekonomicky udržitelný přístup, ale především příležitost zachovat genius loci místa. Staré konstrukce v sobě nesou paměť doby, otisk technologie i vztah ke krajině, který nelze jednoduše replikovat. Pokud je nová architektonická vrstva čitelná, soudobá a zároveň respektující původní logiku stavby, vzniká dialog mezi minulostí a současností. Právě v tomto napětí – mezi zachováním identity a odvahou k proměně – spočívá skutečná hodnota konverzí historických staveb, jakou je i Future Tower nad Kladnem.

Na realizaci řady podobných rekonstrukcí se často podílí také společnost BigMat, která figuruje jako spolehlivý dodavatel stavebních materiálů. Díky širokému portfoliu, odbornému zázemí a důrazu na kvalitu umožňuje BigMat architektům i realizačním týmům proměňovat technicky náročné stavby v soudobé architektonické projekty s dlouhodobou hodnotou. Právě kvalitní materiálové řešení je jedním ze základních předpokladů úspěšné konverze staveb.

i.s.

Foto autor a archiv Knauf