Architektura

Knížecí cesta je krásné místo pro odpočinek

ČTENÍ NA 6 MIN. | 1.11.2025

Pokud se vydáte přívozem z Horní Plané na druhý břeh Lipna, vystoupíte v malé osadě zvané Bližší Lhota, která se německy jmenovala Vorderstift. Kdysi tu žilo okolo 200 obyvatel. Do historie osady těžce zasáhlo hned několik událostí. Nejprve to byl nucený poválečný odsun německých obyvatel a pak přišel vznik střeženého pohraničního pásma. K tomu všemu výstavba Lipenské přehrady, pod jejíž hladinou zůstala železniční stanice, nádražní budova i několik domů.

Naštěstí Bližší Lhota nezanikla úplně, jak se stalo v mnoha případech jiným šumavským osadám. Cesta od přívozu k lesu vede kolem bývalé Schwarzenberské lesní správě a říkalo se jí Knížecí cesta. Původní objekt s číslem popisným 11 byl podle některých pramenů postaven v roce 1785. Sloužil, jak název napovídá, vedoucímu polesí a hajnému, kteří spravovali lesní hospodářství pro jeho majitele – knížete Schwarzenberga. Od roku 1948 se ovšem budovy lesní správy staly Československou správou lesů. V roce 1999 získaly statut chráněné kulturní památky. V roce 2014 byla zahájena kompletní rekonstrukce objektů soukromým investorem, která trvala tři roky. Cílem bylo vybudovat apartmánový hotel „Knížecí cesta“. Projektantem rekonstrukce se stal Tomáš Novák (Český Krumlov) a stavbu provedla firma Vidox, s.r.o.

Knížecí cesta je krásné místo pro odpočinek | bignews.cz

Dobová architektura

Knížecí cesta je příkladem pečlivé rekonstrukce, která vrací objektu jeho autentickou podobu z 18. století. Při bližším pohledu odhalíme unikátní architekturu typickou pro Šumavu, obohacenou o prvky alpských i středočeských domů. Šumavské domy byly často situovány do svahu, což přispělo k tomu, že mohly přirozeně splynout s okolní přírodou. Schwarzenberská lesovna není v tomto ohledu žádnou výjimkou. V rámci rekonstrukce dostaly přednost vesměs tradiční materiály, jako kámen, dřevo a cihla. Mnohé prvky byly zachovány nebo pečlivě obnoveny. Při vstupu do jakéhokoli objektu vás okamžitě obklopí atmosféra minulé doby. Vedle recepce se například nachází „společenská“ místnost, zdobená dobovými momentkami fotografa Seidela z Českého Krumlova, které umožňují nahlédnout do původní podoby krajiny na přelomu 18. a 19. století. To ovšem neznamená, že návštěvníci, kteří přijíždějí na Knížecí cestu relaxovat, nemají potřebný komfort. Ba právě naopak. Za pozornost stojí například bohaté zázemí, které tvoří několik menších dřevěných objektů, kde se ubytovaní mohou oddávat wellness aktivitám ve vířivce, sauně nebo v parní kabině. Přitom si mohou vychutnávat úchvatné pohledy do krajiny s lesknoucí se vodní plochou lipenské přehrady. Nejen exteriér, ale i interiér budov si zachoval genius loci. Pokoje jsou navrženy s velkou pečlivostí do nejmenšího detailu, přičemž se od sebe liší designem. V každém z nich doslova vstoupíte do doby dávno minulé. Patří k tomu i dobový nábytek.

Klasické materiály a tradiční postupy

Výběr stavebních materiálů nebyl náhodný — ruční renovace fasády odhaluje pečlivost a cit pro tradiční postupy, které byly používány již v minulosti. Naproti historickým budovám byly postaveny dva nové domy s celkem 12 apartmány. Hned vedle stojí třetí nová budova, která nahradila původní stodolu a dnes slouží jako zázemí pro zaměstnance Knížecí cesty. Co rozhodně stojí za povšimnutí je sladění architektury všech budov – starých i nových, jež dohromady vytvářejí podobu hospodářského dvora. Také na stavbě nových objektů se používaly hlavně tradiční materiály. Základním stavebním materiálem se staly broušené cihly, které byly pokryty přírodní břízolitovou omítkou, navazující vizuálně na původní historickou podobu stavby. Před nanesením břízolitu byla samozřejmě nejprve aplikována jádrová omítka. Za zmínku stojí, že architekt Tomáš Novák trval například na tom, aby byl břízolit nanášen výhradně ručně. Každou stěnu přitom musel zpracovat jediný řemeslník, aby byla zachována jednotná struktura povrchu. Interiéry nových domů zůstávají rovněž věrné původní myšlence, i když ji ztvárňují v osobitě venkovském duchu s množstvím poutavých detailů a artefaktů. Knížecí cesta nabízí návštěvníkům možnost volby – mezi atmosférou jakoby první republiky v původní zástavbě a poklidným venkovským stylem nových domů.

Rekonstrukce Knížecí cesty přesvědčivě dokazuje, že historii lze citlivě propojit se současnými materiály, aniž by utrpěl původní duch místa. Architektonický ateliér Tomáše Nováka má v tomto směru bohaté zkušenosti – již řadu let se věnuje obnově historických staveb s důrazem na využití tradičních technologií. Knížecí cesta je příkladem promyšleně koncipovaného areálu, který je se svými historickými budovami jedinečný nejen v rámci Šumavy. Na severní straně pozemku, v blízkosti Lipna, právě vzniká nová budova určená pro zázemí a údržbu rozsáhlého hospodářství – bude zde umístěna veškerá technika, od motorových člunů až po historické traktory.

i.s.

Foto autor a archiv T. Nováka