Chorvatsko, země to Čechům zaslíbená. A nezměnil to ani covid. Krásné moře, dobré jídlo, srozumitelný jazyk a relativní blízkost. To jsou známé benefity. Autem tam dojedete za pár hodin. Co stojí ovšem za povšimnutí, že epidemie způsobila návrat k netradiční formě dovolené – na jachtě, respektive na plachetnici. Mělo to své důvody, protože jste nebyli v minulých dvou letech ničím omezováni a užili jste si dovolenou jak se patří. A vypadá to, že zájem o pronájem plachetnic a jachet je i nadále dost vysoký, přestože ceny stouply. Kdo to ještě nezkusil, o hodně přišel. Věřte, takové dovolené se totiž jen málo co vyrovná.
Rogoznica je prostě nejlepší
Z Prahy vyrážíme po desáté večer, abychom byli včas dopoledne ve vesničce Rogoznica, která leží mezi Šibenikem a Splitem. Naším cílem je místní Marina Frapa, řadu let vyhlášená a nejlépe vybavená marina na Jadranu. Nejsme tu poprvé, a tak přebíráme loď poměrně brzy, ačkoliv oficiálně se může až po 16 hodině. Nabídka lodí ve Frapě je široká a někdy je možné získat zajímavou slevu pár týdnů před odjezdem, ale my volíme jistotu, a tak loď zamlouváme vždy několik měsíců předem. Je lepší výběr lodí a hlavně po zkušenostech z minulých dvou let, kdy v jachtařské sezóně lodě prostě nebyly k sehnání, nechceme nechat nic náhodě. Nejlepší jachtařská sezóna je od května do konce června a pak od začátku září do konce října. V létě totiž většinou málo fouká a všude je plno lidí. Hodně posádek vyráží z přístavu až v neděli ráno, ale my už v sobotu odpoledne. Nejdřív ale musíme pečlivě zkontrolovat celou loď. Vyplatí se to, o čemž jsme se nejednou přesvědčili. Moře na nás už ale nedočkavě čeká, navíc v podvečer pěkně fouká a na zadní vítr nabíráme kurz k ostrovu Veli Drvenik, kde kotvíme v malé zátoce na západní straně ostrova. Dovolená na jachtě je krásné dobrodružství i aktivní dovolená, protože pokud není úplné bezvětří, stále je na palubě co dělat. Výhodou při takové výpravě je mít vlastního kapitána s licencí, protože nájemný kapitán není úplně levný. Z lodi je Chorvatsko úplně jiné. Poznáte místa, kam byste se pravděpodobně nikdy nevypravili a netlačíte se na přeplněné pláži. Jarní plavba má tu výhodu, že Chorvati jsou na začátku sezóny příjemní a usměvaví. Na podzim je zase moře krásně teplé. Pro naši partu kamarádů je plavba cílem, který s radostí doplňujeme gurmetskými zážitky a poznáním zajímavých ostrovů či památek.
Lastovo
Ostrov, kde žije kolem 1200 obyvatel, se nachází 13 mil jižně od ostrova Korčula, od kterého jej dělí Lastovský průliv, kde k našemu nadšení fouká vítr o síle 20ti uzlů, a tak si užíváme příjemnou plavbu na plné plachty. Nádherný zážitek. Už když se blížíme k ostrovu vnímáme divoký ráz pobřeží s příkrými břehy, což vypadá v podvečerním slunci působivě. Staří námořníci tvrdí, že každý ostrov poznají už zdálky podle vůně. To nemohu potvrdit, ale ani vyvrátit. Pravdou je, že každý z ostrovů je něčím typický. Vínem, levandulí, olivovníky apod. Pravděpodobně nejznámější kotviště najdete na jihozápadě ostrova – Velo lago – nebo naopak na severu, kde je krásná a dobře chráněná zátoka s vesnicí Zaklopatica. V roce 2006 se ostrov a okolní souostroví stalo jedenáctou chráněnou krajinou v Chorvatsku. Díky tomu je zde zajištěna ochrana rostlinného i živočišného světa na moři i na souši. Prostě krásná příroda. Když připlujete a zakotvíte, brzy vás navštíví správce parku, kterému se platí za vstup do parku kolem 150 kun (záleží na velikosti lodi a posádky). Ostrov věčného klidu má všehovšudy sedm obcí, z nichž největší je obec Lastovo. Přístup k ní je z vesničky Zaklopatica. Máme zde již oblíbenou restauraci, která poskytuje hostům bezplatné stání jachty na mooringu. Stačí povečeřet nebo zajít na pivo. Nejprve však stoupáme po příkrém svahu do obce Lastovo, které je vzdáleno asi 2,5 kilometru. Obec leží na prudkém svahu ve výšce asi 100 metrů nad mořem. Nenajdete tu mnoho turistů, obvykle jen jachtaře a možná pár dalších cizinců, což dělá vesničku pro nás hodně atraktivní. Obdivujeme nádherné a divoké okolí, historické kamenné domy a hlavně neuvěřitelný klid. Začali jsme mu říkat město duchů, neboť zpočátku potkáváme jen pár koček a jinak ani živáčka. Nakonec přece jen nacházíme malou kavárnu. Dva obsazené stoly, včetně naší výpravy, a je „přeplněno“. Co víc si můžeme přát? Na kopci nad obcí je vidět meteorologickou stanici. Uprostřed obce se nachází starodávný kostel sv. Cosma a Damiana. Všímáme si pro Lastovo typických komínů a přemýšlíme k čemu asi sloužily. Místní jim říkají fumari a připomínají minarety mešit. Stavět se začaly někdy v 17. století a měly sloužit k vylepšení oběhu kouře zejména při východním větru. Nakonec se z nich stal symbol ostrova a každý se snažil postavit komín co možná nejoriginálnější. Původně dali ostrovu jméno Řekové - Ladestanos, z čehož později vzniklo současné jméno. V 11. a 12. století patřil ostrov chorvatsko-uherskému království, ke kterému patřila také Dubrovnická republika. Ve 13. století přešlo Lastovo pod její ochranu. Jenže dubrovničtí začali místní obyvatele utlačovat, což nakonec vyvrcholilo vzpourou, která sice byla vojensky potlačena, ale Lastovo přece jen určitá privilegia získalo. Po první světové válce byl ostrov přidělen k Itálii, ale po druhé světové válce se vrátil Chorvatsku. Při podrobnějším zkoumání zcela určitě narazíte na pozůstatky vojenských stanovišť a objektů. My jsme například objevili jeskyni, která sloužila jako úkryt dělovým člunům. Místní lidé ale důrazně nedoporučují chodit mimo cesty a prohledávat bývalé vojenské oblasti. V okolí obce Lastovo se pěstuje vinná réva, odtud také pochází známé víno plavac, a samozřejmě olivy. Kromě toho se místní lidé věnují jak jinak než rybolovu. O tom se s chutí přesvědčíme v restauraci, u které máme přivázanou loď. Nedat si zde chobotnicový salát, grilované ryby a krevety, to by byl prostě hřích. Podle majitele restaurace je na ostrově relativní klid i uprostřed letní sezóny. Což je dobře, protože pokud se to změní, jeden z nejkrásnějších ostrovů ztratí své kouzlo.
Mljet
Na Chorvatsku je úžasné, že stále nabízí řadu míst bez hotelů, hlučných barů, promenád, které na rozdíl od pevniny nabídnou návštěvníkům klid, čisté moře a okouzlující přírodu. Jen za tím musíte jít. Třeba hned nedaleko Lastova se nachází další skvost – ostrov Mljet. Nejzelenější ostrov Chorvatska jehož povrch je ze 72 % zalesněn. Uprostřed ostrova jsou dvě nádherné laguny spojené úzkým průlivem. V té větší najdete malý ostrůvek s klášterem svaté Marie. Ale to není zdaleka všechno. Při plavbě z Rogoznice a zpět se vyplatí navštívit také ostrov Vis nebo Pakleni otoci u Hvaru, ale tam už je dobré zakotvit nejlépe v květnu či na konci září. Turisté sem cestu už bohužel našli. Tajným trumfem byl ostrůvek Ščedro s jedinou romantickou zátokou a jachtařskou restaurací. Měli jsme to štěstí, že jsme se mohli přátelit s místním rybářem, který restauraci provozoval. Jeho příběh je velice zajímavý a zahrnuje období, kdy jako chlapec chodil každý večer 5 km rozsvěcovat jediný maják na ostrově, nebo pak v dospělosti pomáhal Čechům dostat se za minulého režimu přes moře do Itálie. Ale to je dlouhý příběh. Dnes už restauraci převzal jeho syn a mezitím tu vyrostla další větší restaurace. Naštěstí se ale na Ščedro jinak než lodí dostat nedá. Malý jachtařský ráj.
At si kdo chce co chce říká, Chorvatsko patří mezi nejkrásnější jachtařské oblasti i v celém Středomoří. Kdo nevěří, ať to zkusí. Dokud je ještě čas a rozvoj turistiky nezaplní i ty nejzapadlejší a nejkrásnější kouty této krásné země.
Vegetační střechy, někdy nazývané také jako zelené nebo ozeleněné, jsou střechy pokryté vrstvou živých rostlin, jako...
Jsme na začátku roku 2024. Stavebnictví má za sebou těžké období a je otázkou, zda tento rok bude lepší, či nikoliv....
Starý známý dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ) prošel v roce 2023 výraznou proměnou. Ke klasice, dnes...
