Materiály a technologie

Samonivelační stěrky pro dokonale rovnou podlahu

ČTENÍ NA 4 MIN. | 5.8.2023

Pro každého podlaháře je důležitá rovinatost podkladu. Pravidlo nejvíc platí ve chvíli, kdy se pokládá finální nášlapná vrstva v podobě vinylové podlahy, nebo také u velkoformátové dlažby. Čím větší bude v tomto případě střep, tím je zapotřebí kvalitnější rovina. Abychom ji docílili, použijeme na vyrovnání podkladu samonivelační stěrku.

Jakou stěrku vybrat a proč?

Samonivelační stěrky rozdělujeme na cementové, sádrové a disperzní. Jejich volba se řídí požadovanou tloušťkou a současně i způsobem použití. To znamená, jestli bude stěrka finálním povrchem, nebo bude sloužit jen jako rovný podklad pro aplikaci dlažby, vinylu, plovoucí dřevěné podlahy atd. Pozor ale! Je třeba říci, že sádrová samonivelační stěrka nikdy nemůže finální. Protože sádrová stěrka má nízkou deformaci, použijeme ji hlavně při rekonstrukcích a také u problematických podlah z pohledu soudržnosti.

Sádrové stěrky nejsou vhodné do vlhkých prostor, například do koupelen. Že to není pravda? Jistě, je možné toto pravidlo obejít tak, že sádrovou stěrku ochráníme velmi pečlivě provedeným hydroizolačním nátěrem. Z principu si sádrové stěrky velmi dobře rozumí s anhydritovým potěrem, proto je v tomto případě upřednostňujeme. Dalším faktorem, který je třeba brát na zřetel, je podlahové vytápění. V momentě, kdy je podlahové vytápění vloženo do anhydritového potěru, je sádrová samonivelační stěrka nejlepším řešením. Kdyby se v podkladu vyskytovala zvýšená vlhkost a použili bychom cementovou stěrku, a následně zatopili, došlo by nejpravděpodobněji k nežádoucí reakci cementu s anhydritem. Sádrová stěrka takové riziko eliminuje. Výhodou sádrové stěrky je také možnost instalace nízkoprofilového podlahového vytápění (třeba pomocí topných rohoží), neboť na starou podlahu lze v tloušťce 15 mm realizovat celou skladbu. Což je opět výhodné u rekonstrukcí a to i z důvodu nízkého zatížení. Pro zajímavost, se sádrovou stěrkou lze realizovat tloušťku vrstvy až do 30 mm.

Cementové samonivelační stěrky jsou naopak vhodné na nové cementové podklady a také do vlhkých prostor. Příkladem samonivelační stěrky na bázi cementu je NIVELA COMFORT 5510, kterou je možné aplikovat i u systémů podlahového vytápění. Můžeme s ní realizovat tloušťky do 10 mm (místy i do 15 mm), přičemž minimální tloušťka je 2 mm (doporučená tl. jedné vrstvy je 4 mm). Potřebujeme-li větší tloušťku, řešením je cementová stěrka doplněná o polymery, se kterou dosáhneme na tloušťku vrstvy až 20 mm. Může také fungovat jako finální nášlapná vrstva, protože má daleko větší odolnost vůči obrusu. Ještě musíme zmínit jednu výjimku, a to jsou lehčené betony. V těchto případech je naopak žádoucí zvolit sádrovou stěrku.

Jak připravit podklad?

Před vlastní realizací samonivelační stěrky musíme dbát na to, aby povrch podkladu byl pevný, soudržný a neměl by být popraskaný. Pokud tomu tak není, musíme nejprve všechny praskliny opravit, protože by se v opačném případě praskliny prokopírovaly do samonivelační vrstvy. U cementové stěrky je vždy nutné respektovat dilatační spáry, aby nedošlo k pozdějšímu narušení finálního povrchu. Při práci je třeba se vyvarovat průvanu a stejně tak lokálnímu působení slunečního osvitu. Jestliže je stěrka hotová, musíme zabezpečit její rovnoměrné prosychání. Pokud bychom to neudělali, stěrka neměla požadované pevnostní parametry. Aby cementová stěrka dobře vytvrdla, sprašuje se vodou. Prostor je pochozí po 4 až 12 hodinách. Aplikaci je možné provádět při teplotách od 10 °C do 25 °C (max. 30 °C).

Na závěr…

U přípravy podkladu před aplikací samonivelační stěrky pamatujme vždy na penetraci. Pro názornost uvádíme příklad Podlahové penetrace Cemix, která uzavře póry, zpevní povrch a zajistí snížení savosti. A to platí jak v případě cementových, tak anhydritových potěrů. Penetraci je důležité zvažovat také po vytvrdnutí samonivelační stěrky. Záleží však na okolnostech. Jestliže jsme na vyrovnání podkladu použili cementovou stěrku a na ni budeme lepit keramickou dlažbu, penetrovat se nemusí, na druhou stranu ale penetrace prodlužuje dobu otevření lepidla, což obkladač ocení. Při realizaci samonivelační stěrky se začíná od nejvzdálenějšího konce místnosti, přičemž se zalévá vždy materiál do materiálu. Při rozprostírání stěrky se používá hladítko a provzdušňovací váleček, který naruší kromě jiného povrchové napětí a stěrka lépe niveluje a drží tvar. Finální nášlapná vrstva se může pokládat u cementové stěrky po dvou dnech (záleží samozřejmě na tloušťce a klimatických podmínkách. U sádrové stěrky je tato doba delší, protože sádra má tu vlastnost, že do sebe pojímá vodu a pozvolně ji pouští. Je-li však v podlaze podlahové vytápění, pak může vysychání významně pomoci.