Materiály a technologie

Logická kombinace pro rodinné domy – plošné vytápění a chlazení v jednom

  ČTENÍ NA 5 MIN.  |  28.4.2022

Plošné vytápění a chlazení, tedy především podlahové a stropní, se stále více dostává do popředí zájmu projektantů, ale hlavně privátních investorů. Důvody jsou zřejmé – z hlediska vytápění je možné v kontextu neustále se zlepšujících tepelně-technických parametrů domů využívat tzv. nízkoteplotní systémy. Pro potřeby chlazení bereme zase v úvahu klimatické změny posledních let, které stojí za výrazným nárůstem teploty vnitřního vzduchu i u velmi dobře zaizolovaných budov. Sálavé plošné chlazení nabízí ve srovnání s klasickou klimatizací hned několik výhod.

Podlahové vytápění s nejvyšším komfortem 

Pro systém vytápění je nejvhodnější podlahová varianta, protože teplo stoupá směrem odspodu nahoru. Ale není to nutnou podmínkou. Důležité je, že díky vysokému podílu energie sálání plošných otopných systémů se pocit tepelné pohody dostavuje při nižší teplotě, než je tomu u klasických radiátorů, a teplotu vzduchu v místnosti je tak možné snížit o 1 až 2 °C, což v praxi znamená možnost snížit náklady na vytápění o 6, respektive až o 20 %. Teplota otopné vody je u podlahového vytápění mnohem nižší (20 - 25 °C) než teplota vody v klasických radiátorech (60 - 70 °C). Proto mluvíme o nízkoteplotním systému, kdy zdrojem energie bývá obvykle tepelné čerpadlo, ale i třeba kondenzační plynový kotel či tepelný solární systém. U plošného sálavého vytápění dochází pouze k minimálnímu proudění vzduchu, tím pádem je víření a cirkulace prachu snížena na minimum. Což ocení alergici. V neposlední řadě umožňuje plošné vytápění volné architektonické ztvárnění prostoru, protože není limitováno umístěním otopných těles. Na rozdíl od elektrických topných kabelů nemusí citliví lidé řešit problémy s elektromagnetickým polem, protože žádné není. Regulace je rovněž jednoduchá a provádí se prostřednictvím plně programovatelných termostatů, přičemž jejich ovládání je možné i chytrým telefonem. 

Plošné bezkondenzační chlazení vhodné do stropu 

Sálavé plošné chlazení je teoreticky zase vhodné umístit do stropní konstrukce. Ve srovnání s klasickou klimatizací není plošné chlazení tak agresivní, protože nepracuje s extrémně nízkými teplotami, nevysušuje interiér, nevíří prach a nevytváří pocit „průvanu“. Odebírání tepla z interiéru probíhá rovnoměrně. Jen nesmíme u tohoto systému připustit, aby teplota na ochlazovaných plochách klesla na hodnotu rosného bodu (aby nedocházelo ke kondenzaci vlhkosti). Proto je nutné teplotu pečlivě hlídat, což lze poměrně jednoduše - automaticky.

Kombinace 2 v 1 šetří investice

Sálavý systém podlahového či stropního vytápění lze s úspěchem provozovat reverzně, tedy v letním období jej využívat k chlazení. Stačí jen, aby tepelné čerpadlo mělo chladicí modul. Případně jiný zdroj chladu. Tím se ušetří mnoho peněz, protože řešíme pouze jednu instalaci. Nejčastěji se pro tyto účely používá systém stropní, ale ani podlahové není žádnou anomálií. Vzhledem k účinnosti je třeba systém využívat dlouhodobě, což je ekonomicky výhodné, zejména když před spuštěním aktivního chlazení využijeme i pasivní, čili bez práce kompresoru.

Instalace stropního vytápění respektive chlazení může být provedena mokrou i suchou cestou. Při mokré realizaci se potrubí kotví na nosnou betonovou stropní konstrukci, přičemž poté následuje omítání – u vápenocementových a cementových omítek ve dvou vrstvách, v případě omítek sádrových ve vrstvě jedné. Tloušťka omítkové vrstvy je od 10 do 25 mm, podle velikosti topných trubek. Suché uložení je ideální pro stropy, u kterých počítáme se sádrokartonovým podhledem. Místo klasických sádrokartonových desek se v konstrukci podhledu osvědčují desky s příměsí uhlíku (Thermoboard), který vylepšuje tepelnou vodivost desky.   

U varianty, kdy investor volí podlahové vytápění/chlazení, se často používají tzv. systémové desky (například REHAU Varionova), třeba i s kročejovou a tepelnou izolací, ve které je topné potrubí bezpečně zafixováno. I v tomto případě se jedná o mokrou cestu, neboť na systémovou desku s topným potrubím následuje litý samonivelační potěr na bázi cementu nebo síranu vápenatého (anhydrit). Ale jde to i suchou cestou, kdy investor dá přednost konstrukci suché podlahy (vyrovnávací podsyp + sádrokartonová/sádrovláknitá deska), což je výhodné u rekonstrukcí, nebo v horních patrech rodinného domu, případně u dřevostaveb.

 

Na závěr systém BKT

TOP řešení je pak systém BKT, což je varianta, kdy se topné potrubí vkládá přímo do betonového stropu při jeho realizaci. Potrubí je fixováno na ocelových rohožích a zalito betonovou směsí. U této varianty je zapotřebí se vším počítat předem v projektu. Velkou výhodou BKT systému je využití schopnosti přirozené akumulace tepla betonových konstrukcí (obvykle 25 cm). Potrubím proudí topné médium a předává teplo betonovému masivu. Naakumulované teplo je následně předáno do místnosti. Princip BKT je založen na efektu kostela, který dobře známe. Když totiž vejdeme v parném létě do kostela, obklopí nás příjemný pocit chladu. Systém BKT se začíná čím dál víc prosazovat i v bytové výstavbě, protože ve spojitosti s tepelným čerpadlem je efektivní, nízkoenergetický a ekologický. V administrativních budovách se v poslední době stal velmi žádaným.

At již zvolíte jakoukoliv variantu celoplošného vytápění respektive chlazení, vždy docílíte vysokého uživatelského komfortu a nižších provozních nákladů, což je zejména v dnešní době velmi zajímavý argument. Důležitým aspektem je kvalita provedení. Stačí zvolit osvědčeného dodavatele a výrobce technologií, který má za sebou potřebné reference.

DALŠÍ ČLÁNKY