Architektura

Co nového na poli dřevostaveb?

ČTENÍ NA 5 MIN. | 27.1.2024

V dlouhodobém horizontu se podíl dřevostaveb na celkovém počtu nově postavených rodinných domů v podstatě nemění. Pohybuje se okolo 15 %, ale v absolutních číslech jejich počet mírně roste. Pro zajímavost v roce 2022 se v České republice postavilo zhruba 2700 dřevostaveb z celkového počtu 18 tisíc nových rodinných domů. Statistiky za rok 2023 nejsou ještě známy, ale je zřejmé, vzhledem k situaci ve stavebnictví, že došlo k poklesu. Téma dřevostaveb není mezi členy družstva BigMat cizí, a tak nás zajímalo, co je v této oblasti nového. O rozhovor jsme požádali Ing. Lenku Trandovou, ředitelku ADMD (Asociace dodavatelů montovaných domů).

Stavebnictví a s ním jistě i dřevostavby prošly za poslední roky určitým vývojem. Je možné říci, jaký je dnes trend v konstrukcích dřevostaveb?

Posun vnímáme zejména v používání kvalitnějších materiálů a hlavně v prefabrikaci, která zaznamenala významný skok kupředu. Firmy vyrábějí ucelené konstrukce, ve kterých jsou například instalovaná okna, dveře, některé instalace a někdy i fasáda. Řada firem si prefabrikované dílce vyrábí ve svých výrobních halách, a jiné je od nich nakupují, aby je mohly samy montovat na staveništích. Velmi se tak urychluje stavba a současně se eliminují možné chyby, protože prefabrikované dílce procházejí už ve výrobě přísnou kontrolou. Budoucnost je v automatizaci výroby. Viditelný je rovněž odklon od méně ekologických materiálů.

Takže se mění poměr mezi staveništní montáží a panelovou?

Ten se nemění a je stále cca 50 / 50 %. Rozdíl je v tom, že řada firem pochopila, čím jsou prefabrikované díly výhodné, a proto jej nakupují u dřívější konkurence, ale montují je ve své režii.

Jak je na tom individualita a typové projekty?

Typový projekt je vždy pod hlavičkou jedné firmy, nebo jak se používá výraz ve výstavbě veřejných staveb Design and Build. Změnu lze spatřovat na straně projektantů, kteří se v poslední době čím dál víc zajímají o projektování dřevostaveb, ale zůstávají samostatní. Navážou tedy spolupráci s některým naším členem, který dřevostavby již vyrábí. Nejčastěji takový architekt či projektant navrhne studii a projektovou dokumentaci pak předá do kompetence výrobce, který připraví výrobní dokumentaci. Podle mého názoru je příčinou celospolečenský trend, který často slýcháme. Dřevostavby mají jinou udržitelnost, než domy postavené z jiných materiálů. Pravdou je, že český investor je velmi konzervativní, proto je podíl dřevostaveb v rodinných domech jen 15 %. Úplně jinde jsou na tom severské státy, u kterých se snažíme inspirovat. Tam se ze dřeva staví i dálniční mosty. Rodinné domy jsou naprostou samozřejmostí.

Jaký je podle vás motiv českého investora, který dá přednost dřevostavbě?

Je to rychlost stavby. Ta patří zejména u prefabrikovaných dílů k nejvyšším vůbec. Nejde jen o zkrácení času ale je to vázané i na finanční úsporu. Zkrácením času mezi podepsáním smlouvy a stěhováním investor často ušetří hodně peněz třeba na překlenovacím úvěru, ale také na provozu té konkrétní stavby.

Prosazují se dřevostavby více v oblasti municipality?

Ano, v tomto ohledu pozorujeme skutečně zvýšený zájem ze strany starostů a obcí. Rychlost stavby je zde obrovskou výhodou. Uvedu příklad. Stavba mateřské školky v Olešnici. Jednalo se o jednopodlažní nepodsklepenou dřevostavbu, která byla postavena za 4 měsíce (od června do září). To znamená, že v podstatě skončil školní rok, stará budova se zbourala a na místě se postavila za pár měsíců nová. Rekonstrukce nebo stavba nové zděné budovy by tak rychlá nikdy nebyla. Podobně slibně se jeví domovy pro seniory, kterých je v obcích zoufalý nedostatek. Už se postavily objekty například v Kersku, Oseku nad Bečvou, v Novém Jičíně apod. Většinou se jedná o přízemní objekty s 10 až 15 byty a společným zázemím. Pro seniory je tento koncept vítaný. Obec postaví objekt tam, kde jsou zvyklí, kde mají své přátele, rodiny. Nemusí se pak o nic starat, neřeší problémy s náklady na provoz jejich domu, a jejich starý dům může posloužit nové generaci. Tato myšlenka se ujala a chystáme (myšleno ADMD) proto nějaké akce pro starosty, většinou formou seminářů nebo dne otevřených dveří, kde chceme tyto projekty obcím i architektům představit.

V bytovém stavebnictví jako takovém je už řadu let pod drobnohledem akustika. Mají takové téma také dřevostavby?

Ano, téma akustiky přetrvává. Proto se klade důraz na kvalitnější materiály a precizní provedení detailů. Protože se staví i v blízkosti rušných cest, klade se důraz také na výběr oken. V tomto ohledu nám nesmírně pomáhá již zmíněná prefabrikace.

A jak je na tom požární odolnost a možnost projektovat stavby do vyšších pater?

Téma požáru je rovněž stále velmi aktuální. Současné požární předpisy nás brzdí na 4. patře. Pokud je navržen vyšší objekt, musí se projektovat speciální požárně-bezpečnostní řešení, které je samozřejmě odvislé od účelu stavby. Hraničním limitem je dnes 12 metrů. Očekáváme ale, že dojde brzy ke změnám, a budeme moci stavět objekty běžně do 22 metrů. Což jistě přivítá právě oblast municipality.

Děkuji za rozhovor