Slovinsko je pro většinu českých turistů jen zemí, kterou musí projet, aby se dostali do Chorvatska. Ale to je velká škoda, protože tato země má co nabídnout, zejména její západní část. Je až s podivem, jak chutný koktejl hor, jezer, řek a vodopádů se na tak malém území nachází. K tomu přidejme historická městečka, jeskyně, rybaření a máme opravdu pádný důvod do tohoto malebného koutu vyrazit. Připomeňme si, že samostatné Slovinsko vzniklo v roce 1991 jako první z nástupnických států bývalé Jugoslávie. Od roku 2004 je Slovinsko členem Evropské unie a o tři roky později přijalo Euro. Počet obyvatel se pohybuje nad 2 miliony.
První cílem jezero Bled
Jezero Bled je patrně nejvyhledávanějším jezerem v celém Slovinsku. Leží v Triglavském národním parku na severozápadě země zhruba 50 km od rakouských hranic a 80 km od Lublaně. Kolem jezera se tyčí malebné hory s množstvím turistických cest různé náročnosti, kde si každý přijde na své. Co však zdobí jezero snad na každém propagačním letáku, je ostrůvek uprostřed, na kterém stojí kostel zasvěcený Panně Marii. Tohle panorama s jezerem a kostelem se stalo symbolem Slovinska. Jen škoda, že na východním břehu jezera kazí hezké scenérie hotely městečka Bled. Druhá strana je však o to zajímavější, včetně několika pláží, kde se dá koupat. Procházka kolem severního břehu jezera vás zavede až k Bledskému hradu, jehož hradby zdobí několik věží a cimbuří. Když už nic jiného, tak výhledy do okolí stojí za strmý výstup. Naopak na ostrůvek s kostelem se dostanete pouze lodí nejlépe z jižní strany. Od přístaviště ke kostelu musíte ovšem zdolat 99 schodů. K jezeru jsme dorazili v pozdním odpoledni a hned se ubytovali v nedaleké vesničce Zasip. Čechy tu mají rádi. Doporučuji vzít s sebou navíc nějaké to české pivo. Naše paní domácí jej měla moc ráda a téma piva otevřelo vzájemné sympatie. Pro zajímavost, místní pivo je stejné jako v Chorvatsku, ale převládá značka Laško.
Soutěska Vintgar
Okolí jezera Bled nabízí nepřeberné množství výletů, ale jeden prostě nesmíte vynechat. Projít soutěsku Vintgar, kterou protéká řeka Radovna. Soutěska byla objevena v roce 1891, je dlouhá 1600 metrů a vine se mezi strmými skalními útvary. Divoké peřeje a hluboké tůně s líně se povalujícími obřími pstruhy nabízejí po celou trasu nádhernou podívanou. Kaskádovitá stezka je uměle vybudovaný, z velké části dřevěný chodník, který je tak členitý, že rodiny s kočárkem nebo vozíčkáři mají v tomto případě smůlu. Vstupné je 10 eur, parkoviště za 5. Motorkáři naštěstí neplatí. My si přivstali a tak jsme se vyhnuli největšímu náporu turistů. Stezka je pouze jednosměrná a je zakončená 16metrovým vodopádem Šum. Poté následuje strmý kopec nahoru a zhruba 45minutová cesta lesem zpátky na parkoviště. Můžete si však vybrat o mnoho delší cestu, ale nás ten den čeká další skvost Triglavského národního parku, takže volíme lehčí trek. V malé vesničce, kterou cestou zpátky procházíme, se vrháme k okénku, ze kterého nám týpek nabízí lokální nefiltrované pivo. Chutná hodně zvláštně, a tak se bavíme sledováním několika oslů, kteří vytváří místní kolorit. Plni dojmů však zanedlouho vyrážíme k Bohinjskému jezeru.
Bohinjské jezero
Za necelou hodinku přijíždíme k největšímu jezeru ve Slovinsku. Bohinjské jezero je 4 km dlouhé, kilometr široké a několik desítek metrů hluboké. Z jezera vytéká na východním konci řeka Sáva Bohinjka. Je zajímavé, že v jezeře se třikrát ročně vymění kompletně voda. Můžete se vykoupat, projet po jezeře vyhlídkovou lodí nebo vyrazit do okolních hor. Například k vodopádu Savica nebo do Údolí triglavských jezer. Je tu také spousta cyklostezek a díky krásné přírodě jsou velmi atraktivní. Slovinsko mají rádi také vodáci. Řeky, včetně Sávy Bohinjky, jsou pro rafting jako dělané. My však Bohinjské jezero bereme jako odpočinkový výlet, a tak se jen kocháme výhledy u jezera.
Postojnska jama
Jedna z nejznámějších a také největších jeskyní v Evropě. Když si odmyslíme turistický průmysl všude kolem, je výlet do jeskyně určitě zajímavým cílem. Je dobré si ale předem přes internet zarezervovat vstup, protože zájem turistů je veliký. Postojenská jeskyně byla vytvořena podzemní říčkou Pivka. Objevil ji místní usedlík Luka Čeč v roce 1818 a o rok později byla již otevřena veřejnosti. Miliony let však bylo potřeba, abychom mohli nyní obdivovat spektakulární jeskynní útvary. Symbolem jeskyně je pětimetrový zářivě bílý stalagmit Briliant. Abyste jej mohli spatřit, musíte nejprve projet vláčkem 3,7 km dlouhou trasu, kde se vás ujme průvodce a projde s vámi velkou část jeskynního útvaru. Opravdu jen část, prohlídka sice trvá hodinu a půl, ale Postojnska jama, to je 25 kilometrů neskutečného podzemního světa. K jeskyni se poutá jedna tajemná legenda. Žijí tu mloci, kteří prý vydrží bez potravy až deset let, ale traduje se, že se jedná o mláďata draků. Každopádně ani cestou zpět jsme žádného draka nepotkali. Postojnska jama konkuruje jiné jeskyni – Škocjanské. My jsme však zvolili kombinaci Postojnské jamy a Predjamského hradu za jedno vstupné 35,70 eur.
Predjamsky hrad
Středověký klenot byl vybudován nedaleko městečka Postojna ve skále před 800 lety. Podle místních patří mezi deset nejvíce fascinujících hradů na světě. Součástí jeskynního hradu jsou také tajné chodby, s jejichž pomocí údajně rytíř Erazem Lueger Predjamský vykonával loupežné výpravy do okolí, případně sloužily jako bezpečná cesta pro doplnění zásob, když hrad obléhali nepřátelé. Říká se, že celý rok odolával obléhání císařskou armádou, která stejně nakonec odtáhla s nepořízenou. Hrad byl sice nedobytný, ale baron Erazem stejně zahynul po zradě svého sluhy na venkovní latríně. Vnitřní uspořádání bylo důmyslně vybudováno tak, aby poskytlo majiteli potřebné pohodlí a dokonalou ochranu proti vetřelcům. Ve čtyřpatrové kamenné pevnosti najdete kromě jiného také mučírnu, zbrojnici, kapli a krásnou sbírku zbraní. Hrad opravdu působí impozantně a dodnes tajemně. Výhled z nejvyššího hradního „balkonu“ nabídne krásné okolní panorama lemované lesy a říčkou Lokvou. Ve středověku tu však žádný strom kam oko dohlédlo nestál, neboť obyvatelé hradu si tak mohli být jisti, že se žádný nepřítel nepozorovaně nepřiblíží.
Slovinsko mnoha tváří
Tato nevelká země umí nabídnout mnohem více, než jsme mohli za jeden týden stihnout projet. Například přímořská městečka Piran a Portorož. Samostatnou kapitolou je rybaření, patřící v Evropě k nejatraktivnějším. Průzračné řeky jsou plné obrovitých pstruhů a „muškaři“ si přijdou vskutku na své. Kdo přechytračí vzácného pstruha mramorového, je králem. Úspěšně se rozvíjí také gastronomie a místní vinařství, takže je stále co objevovat. U jezera Bled určitě ochutnejte tradiční moučník: krémový řez. Jinak je ve Slovinsku gastronomie částečně podobná té chorvatské a částečně italské. Záleží, na jakém místě se právě nacházíte.
is
Vegetační střechy, někdy nazývané také jako zelené nebo ozeleněné, jsou střechy pokryté vrstvou živých rostlin, jako...
Jsme na začátku roku 2024. Stavebnictví má za sebou těžké období a je otázkou, zda tento rok bude lepší, či nikoliv....
Starý známý dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ) prošel v roce 2023 výraznou proměnou. Ke klasice, dnes...
