Zajímavosti kolem nás

Elba mezi Napoleonem, horami a mořem

ČTENÍ NA 6 MIN. | 19.9.2026

Když byl v roce 1814 Napoleon Bonaparte poslán do vyhnanství na ostrov Elba, začala jedna z nejslavnějších kapitol tohoto největšího ostrova Toskánského souostroví. Po Sicílii a Sardinii je to mimochodem třetí největší italský ostrov. Bonaparte zde ovšem nežil jako vězeň, ale stal se doslova panovníkem ostrova, byl mu dokonce ponechán císařský titul. Pobýval v městské rezidenci Palazzina dei Mulini v Portoferraiu a ve venkovské vile San Martino. Po deseti měsících však z ostrova tajně odplul a vrátil se do Francie. Jeho další 100denní epizoda skončila posléze porážkou u Waterloo.

Kdy a jak na Elbu?

Ostrov Elba není jen ostrovem pláží, ale hor, historických měst, vinařství a výborné kuchyně. Je součástí Národního parku Toskánské souostroví. Pro zajímavost z ostrova pochází v Česku známý kuchař Emanuele Ridi, který významně přispěl k rozvoji gastronomie u nás. Existuje tedy několik důvodů, proč tento ostrov navštívit. Cesta na Elbu může vézt přes přístavní městečko Piombino vzdálené autem zhruba 1150 km od Prahy. Odtud vás trajekt zhruba za hodinu přepraví do přístavu Portoferraio. Také si můžete pronajmout v některé maríně na pevnině loď a kromě Elby při plavbě navštívit třeba menší ostrov Capraia. Což je při plavbě Ligurským mořem zajímavé zpestření. Plavbu je možné také oživit návštěvou Korsiky. Nicméně přímé letecké spojení mezi Prahou a Elbou neexistuje. Nejlepší čas pro návštěvu Elby je první polovina září, kdy je moře teplé, turistů výrazně méně a ceny příznivější. Říjen je zase ideální pro turistiku, ale moře nemusí být tak vyhřáté. Květen a červen je ve znamení zeleného ostrova a příjemného počasí. Ačkoliv má ostrov na délku necelých 30 km, cesta z jednoho konce na druhý trvá překvapivě dlouho, protože je plná kopcovitého terénu, úzkých silnic a množství zatáček.

Elba mezi Napoleonem, horami a mořem | bignews.cz

Historická města a hory

Návštěva ostrova slibuje mnoho různorodých zážitků a záleží jen na preferencích každého. Koupání v čistém a průzračném moři je pouze jedním z nich. V itineráři by neměla chybět návštěva již zmíněného přístavu a pevnosti Portoferraio. Poněkud klidnějším místem je Porto Azzuro na východě ostrova, nad kterým vybudovali Španělé pevnost Forte San Giacomo. Protože však slouží jako věznice, není veřejnosti přístupná. Kouzelné městečko s dlouhou promenádou přesto stojí za návštěvu a místní restaurace nabídnou nejeden kulinářský zážitek. Dalším místem, které není dobré minout, je námořní přístav Marina Marciana respektive vesnička Marciana, která leží strategicky na kopci nedaleko přístavu. Klidná vesnička se svým charakterem přece jen malinko liší od ostatních. Kromě klidu, je to místo ideální jako výchozí bod pro horské túry. V blízkosti vesničky se nachází nejvyšší hora ostrova – Monte Capanne (1019 metrů). Na vrchol je možné dostat se pěšky, ale výstup je poměrně náročný a z velké části kamenitý. Nicméně nemusíte zoufat, protože na vrchol vede i netradiční lanovka s malými otevřenými koši. Lanovka se při nástupu nezastavuje, pouze pomalu projíždí stanicí. Do otevřeného koše pro dva cestující pomáhá nastoupit obsluha. Pro někoho adrenalinový zážitek a pro jiného zajímavá cesta napříč přírodou. Cesta lanovkou trvá podle itineráře 18 minut, ale skutečnost byla jiná, protože cesta trvala dokonce 30 minut. Ještěže je na co koukat! Jakmile vyskočíte z lanovky musíte ještě překonat zhruba 70 výškových metrů a jste skutečně na vrcholu, odkud si vychutnáte nádherné výhledy. Při dobrém počasí uvidíte téměř celou Elbu, ostrov Capraiu, Korsiku a toskánskou pevninu. Provoz lanovky je sezonní, takže je dobré si předem ověřit dostupnost. Když vás horské túry omrzí, možná přijde vhod klasické přímořské letovisko Marina di Campo s dlouhou písečnou pláží nebo naopak Rio Marina, která je spojena s těžbou železné rudy a nabídne nezvykle zbarvené ale kamenité pobřeží. Jednou ze zajímavostí Elby je geologická pestrost což se odráží také na charakteru pobřeží.

Je dobré říci, že historie Elby je poměrně pestrá. Osídlení ostrova začalo už někdy v pravěku. Postupně se tu zabydleli Etruskové, Římané a Medicejové. Elba byla rovněž častým cílem nájezdů pirátů. Z každého období lze nalézt nějaké pamětihodnosti. Především se zde dlouho těžila železná ruda, rozvíjelo se vinařství a námořní obchod.

Kuchyně Elby

Místní kulinářství je založeno na tom, co bylo snadno dostupné. Byly to samozřejmě ryby, chobotnice, solená i sušená treska, rajčata, cibule, luštěniny, bylinky, olivový olej a víno. Tradiční jídla nebývají nikterak komplikovaná, ostatně jako většina italské kuchyně. Co je tedy pro Elbu typické? Gurguglione, což je ve své podstatě dušená zelenina podobná i u nás známé ratatouille. Ochutnat byste měli Stoccafisso alla riese, což je treska s bramborami, rajčaty, olivami, kapary a bylinkami nebo toskánskou rybí polévku Cacciucco. Zajímavé jsou také těstoviny Penne in barca s mušlemi, česnekem a někdy i s vejcem. Nesmí ovšem chybět ani místní víno – například Elba Bianco, Ansonica či Vermentino. Specialitou je sladké červené Aleatico Passito dell’Elba DOCG.

Ostrov Elba je tady zajímavý z mnoha hledisek a stojí jistě za návštěvu. Je to strategické místo pro námořní jachting, turistiku, koupání a potápění, cykloturistiku nebo jen lelkování. Tak ať vám vyjde počasí.