Zateplení budovy zevnitř je specifickým řešením, které nachází uplatnění v případech, kdy není možné nebo vhodné zasáhnout do vnější fasády. Nejčastěji se jedná o památkově chráněné objekty, jejichž vnější vzhled musí zůstat zachován, nebo o bytové domy, kde není shoda mezi vlastníky na společném postupu. Vnitřní zateplení je však z hlediska stavební fyziky náročnější a vyžaduje velmi promyšlený přístup.
Základní rozdíl oproti běžnému vnějšímu zateplení spočívá v tom, že izolační vrstva je umístěna na vnitřní stranu obvodové konstrukce. Tím dochází k zásadní změně teplotních a vlhkostních poměrů uvnitř stěny. Největším rizikem je posun tzv. rosného bodu – místa, kde dochází ke kondenzaci vodní páry – směrem do konstrukce. Pokud není řešení správně navrženo, může docházet ke vzniku vlhkosti a následně plísní.
Při volbě vhodného systému je třeba rozlišovat mezi parotěsnými skladbami, které brání prostupu vlhkosti do stěny (a vyžadují dokonalé provedení bez netěsností), a tzv. kapilárně aktivními systémy. Ty naopak pracují s přirozenou schopností materiálů vlhkost dočasně pojmout a následně ji uvolnit zpět do interiéru nebo směrem ven. Právě tyto otevřené systémy jsou v posledních letech čím dál více využívány, zejména u starších budov s difuzně propustnými konstrukcemi.
Návrh skladby vyžaduje odborné posouzení
Vnitřní zateplení nelze provádět podle univerzálního návodu. Každý objekt má jiné tepelnětechnické vlastnosti, vlhkostní režim a provozní zatížení. Je proto nezbytné, aby řešení vycházelo z odborného výpočtu – zejména z hlediska bilance tepla a vlhkosti. Návrh musí zohlednit nejen typ izolantu a jeho tloušťku, ale i způsob řešení detailů jako jsou napojení na příčky, překlady, okenní špalety nebo stropy.
Dřevovláknitá izolační deska
Do skladby systému patří i vhodné lepicí a omítkové hmoty – u kapilárně aktivních systémů jsou to v ideálním případě ty minerálního charakteru, které podporují celkovou paropropustnost a nepřispívají k utěsnění konstrukce. U parotěsných systémů není omítka součástí vlhkostního řízení, ale měla by být kompatibilní s povrchovou úpravou a celkovou skladbou, přičemž se klade důraz hlavně na vzduchotěsnost a správné napojení parozábrany.
Zateplení půdního prostoru
Výběr jednotlivých materiálů by měl vždy odpovídat nejen technickým požadavkům, ale i charakteru budovy a jejímu plánovanému využití. PODÍVEJTE SE NA NABÍDKU IZOLACÍ BIGMAT!
Kvalitní příprava a provedení jsou klíčové
Před samotnou aplikací zateplovacího systému je třeba připravit podklad – ten musí být suchý, soudržný a bez nátěrů či vrstev, které by mohly zhoršit přilnavost lepidla nebo ovlivnit funkci systému. Staré malby, tapety či nesoudržné omítky je nutné odstranit. V některých případech může být vhodné aplikovat novou podkladní omítku, a to zejména tam, kde je potřeba vyrovnat povrch nebo zajistit lepší mechanické vlastnosti pro lepení izolačních desek.
Izolační materiály se zpravidla lepí celoplošně, aby se předešlo vzniku vzduchových dutin mezi deskami a podkladem. U některých systémů, zejména u stropních konstrukcí nebo větších ploch, se doporučuje také mechanické kotvení. To je důležité nejen z hlediska stability, ale i s ohledem na možnou změnu hmotnosti izolantu při zvýšené vlhkosti.
Provozní režim a omezení vnitřního zateplení
Na rozdíl od vnějšího zateplení, které chrání celou konstrukci před ochlazováním, zůstává při vnitřním zateplení původní stěna vystavena teplotním výkyvům. To může ovlivnit životnost materiálu i teplotní stabilitu objektu. Zateplení zevnitř navíc vždy ubírá část obytné plochy – běžně o několik centimetrů na každé stěně. Zásadní roli pak hraje i způsob větrání prostoru. Vzhledem k tomu, že zateplení částečně mění vlhkostní režim místnosti, je nutné zajistit dostatečné větrání – buď pravidelným otevíráním oken, nebo pomocí řízeného větracího systému. Jen tak lze předejít dlouhodobému zadržování vlhkosti v interiéru.
Budova školy v historickém centru nemohla mít zateplenou fasádu
Kdy má vnitřní zateplení smysl?
Ačkoli se vnitřní zateplení nehodí pro každou stavbu, ve specifických případech může být velmi efektivním řešením. Zásadní je však správný návrh, kvalitní provedení a respektování stavebně fyzikálních zásad. Jen tak lze zajistit, že výsledek bude nejen funkční, ale i trvanlivý a zdravotně nezávadný.
Vnitřní zateplení se často využije u historických objektů
Přírodní kámen patří mezi nejtrvanlivější materiály používané pro venkovní dlažby, terasy, schodiště nebo sokly domů....
Střecha není jen ochranným prvkem domu. Je to výraz architektury, dlouhodobá investice i rozhodnutí, které ovlivní...
Způsob zakládání zpevněných ploch se v posledních letech výrazně proměňuje. Zatímco ještě nedávno dominovaly...
Aby web fungoval jak má - souhlas s cookies
Pro co nejlepší zážitek z prohlížení webu, aby vše fungovalo, jak má, abychom věděli, co se na našem webu děje, a abychom Vás mohli informovat o tom, co Vás zajímá, využíváme tzv. cookies, což jsou drobné textové informace dočasně ukládané do paměti Vašeho prohlížeče. K použití některých cookies od Vás potřebujeme souhlas, za jehož udělení Vám velmi děkujeme. Vaše rozhodnutí můžete samozřejmě kdykoliv změnit a přenastavit. Více informací o tom, jaké cookies využíváme, naleznete v Zásadách používání cookies.
Jaké cookies používáme
