Architektura

Zimní zahrada pro celoroční užívání

ČTENÍ NA 6 MIN. | 22.8.2026

Ještě před několika roky byla zimní zahrada vnímána spíše jako praktický sezónní doplněk domu. Její role se ale mezitím zásadním způsobem proměnila. Současná architektura ji stále častěji začleňuje přímo do obytného prostoru, kde navazuje obvykle na obývací pokoj, případně kuchyni nebo jídelnu. Způsob budoucího využití by měl být zřejmý ještě předtím, než se začne řešit vlastní konstrukce. Jinak bude navržena zimní zahrada, kterou budeme užívat od jara do podzimu, a jinak prostor, který chceme obývat po celý rok. V takovém případě už záleží nejen na kvalitě konstrukce a zasklení, ale také na orientaci ke světovým stranám, zastínění, větrání a samozřejmě i vytápění. Důležité jsou i zdánlivé nepodstatné detaily, jako například stavební napojení zimní zahrady na dům a řešení tepelných mostů. Kombinace všech těchto faktorů rozhodne o tom, zda získáme k dispozici obytný prostor s příjemným prostředím, nebo místnost, která bude v létě přehřátá a v zimě naopak příliš chladná.

Komfortní prostor a světlo

Jedním z hlavních důvodů, proč jsou zimní zahrady tak atraktivní, je přirozené světlo. Velké prosklené plochy dokážou změnit nejen samotnou zimní zahradu, ale také navazující interiér. Přivádějí denní světlo hlouběji do dispozice a zároveň vizuálně propojují dům se zahradou. Na druhou stranu ani v tomto případě neplatí, že čím více skla, tím lépe. Jak již bylo řečeno, značnou roli hraje orientace. Zimní zahrada obrácená k jihu může během zimy využívat příjemné sluneční zisky, v létě však bude bez kvalitního zastínění náchylná k přehřívání. U západní orientace bývají kritická zejména horká letní odpoledne, zatímco východní strana nabízí více ranního slunce. Už při návrhu je proto dobré vědět nejen to, kde zimní zahrada bude, ale také kdy ji budeme nejčastěji využívat.

Zimní zahrada pro celoroční užívání | bignews.cz

Důležité není jen izolační sklo

Protože sklo tvoří podstatnou část konstrukce zimní zahrady, výrazně ovlivňuje její výsledné vlastnosti. U celoročně využívaného prostoru je samozřejmě důležitý součinitel prostupu tepla, tedy jednoduše řečeno schopnost zasklení bránit únikům tepla. Vedle tepelně-izolačních vlastností je třeba sledovat také solární faktor zasklení, tedy množství sluneční energie, které sklo propustí do interiéru. A právě tady se požadavky na zimní zahradu trochu rozcházejí. To, co je výhodné v zimě, kdy slunce pomáhá prostor přirozeně ohřívat, může být problémem v létě. Zvlášť citlivá je prosklená střecha, na kterou dopadá během letních měsíců velké množství slunečního záření. Střecha musí zároveň zvládnout déšť, vítr a především zatížení sněhem. Návrh zimní zahrady proto není pouze otázkou vzhledu nebo výběru profilů. Jde o konstrukci, která musí být správně staticky navržena s ohledem na velikost jednotlivých polí, použité sklo i místní klimatické podmínky.

V létě rozhoduje stínění a větrání

Přehřívání bývá jedním z největších problémů špatně navržených zimních zahrad. Velmi důležitý je proto systém zastínění, který může být umístěn z vnější strany konstrukce. V tomto případě se sluneční záření zachytí ještě předtím, než projde sklem a začne ohřívat interiér. To je důležité nejen u svislých stěn, ale zejména u prosklených střech. Další důležitou vlastností zimních zahrad je dostatečné větrání. Při větrání lze využít přirozeného proudění vzduchu. Přívodní otvory se umisťují do spodní části konstrukce, zatímco ohřátý vzduch je odváděn okny nebo větracími prvky umístěnými co nejvýše. Možnost otevření části střechy může v letních měsících výrazně pomoci. U komfortnějších zimních zahrad je možné větrání a současně i stínění automatizovat. Systém může podle odečtených hodnot teploty nebo intenzity slunečního záření sám otevřít střešní okna či stáhnout stínění. Praktické je také čidlo deště, které otevřená okna při změně počasí automaticky zavře. Jestliže chceme zimní zahradu využívat celoročně, je dobré myslet také na vytápění prostoru. Jako ideální lze doporučit celoplošné podlahové vytápění, případně konvektory umístěné vhodně podél svislých stěn. Existují také topná skla, ale u nás nejsou tak rozšířena.

Detaily, které nejsou vidět

Některé detaily konstrukce zimní zahrady nejsou na první pohled viditelné, ale přesto jsou velmi důležité pro provoz a také živostnost. Jde především o napojení konstrukce na dům, spojení jednotlivých profilů, prahy dveří nebo přechod mezi svislou konstrukcí a střechou. Pokud jsou tato místa špatně vyřešena, mohou vznikat tepelné mosty a následně také kondenzace vodní páry. Riziko je vyšší například v zimních zahradách s velkým množstvím rostlin, kde bývá vyšší vzdušná vlhkost.

Pergola, nebo zimní zahrada?

Na závěr připomeňme ještě rozdíl mezi pergolou a zimní zahradou. Faktem je, že pergola může mít střechu i prosklené boční stěny, a na první pohled se zimní zahradě bude podobat. Z hlediska využití jde ale stále o dva rozdílné prostory. Pergola zůstává především exteriérovým prvkem, jehož hlavním úkolem je chránit před sluncem, deštěm a větrem a prodloužit dobu, kterou můžeme trávit venku. Zimní zahrada určená pro celoroční využití je naproti tomu skutečně plnohodnotnou součástí domu. Znovu je dobré zdůraznit, že tomu musí odpovídat konstrukce, zasklení, řešení detailů, větrání i vytápění.

Na závěr jeden příklad za všechny. Jak je možné vidět na obrázcích – jedná se o zimní zahrady Schüco, které jako Schüco Premium Partner vyrábí firma DAFE-PLAST Jihlava, s.r.o.

i.s.

Foto autor a archiv firmy DAFE-PLAST